|
V něm. pramenech Leipnik. Město na Moravě, 235 km JVV od Prahy, 12 km SV od okr. města Přerova. V polovině 14. stol. byl už L. městem. Městská památková rezervace. |
První zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1454 (tehdy zde byla usazena část ž. rodin vypovězených ze Znojma). R. 1589 tu žilo 36 ž. rodin. Za třicetileté války utrpělo ž. obyvatelstvo těžké ztráty na životech. R. 1794 bydlelo v L. 975 osob ž. vyznání (28 % obyvatel), od konce 18. do poloviny 19. stol. zde smělo bydlet 255 povolených ž. rodin (např. v r. 1804 to bylo 1 265 osob). R. 1857 tu žilo maximum 1 687 osob (asi 30 %), později počet ž. obyvatel rychle klesal. R. 1880 to bylo už jen 773 osob (12 %), r. 1900 ještě 534 osob (necelých 8%), r. 1930 pouze 154 osob (2 %). - ŽNO, pocházející pravděpodobně, od 15. stol., byla po 2. svět. válce na krátkou dobu obnovena.
V 19. stol. sídlila v L. velmi významná ješiva.
V letech 1856-77 v L. působil rabín Moses Löb Bloch (1815 Poběžovice-1909 Budapešť), který se stal r.1877 ředitelem budapešťského rabínského učiliště. Narodili se zde např. něm. píšící básník a prozaik Adolf Kulka (1823-1898 Vídeň) a bratři Münzové: předseda vídeňské ŽNO a autor filozoficko-historických spisů Bernhard (1856-1919 Vídeň) a autor historických děl a biografií Sigmund (1859-1934 Budapešť). Pocházeli odtud také bratři David a Wilhelm Guttmannové, majitelé ostravských dolů a oceláren.
Ž. domy bývaly od středověku soustředěné převážně v Pernštejnské ul. (lemující Z městskou hradbu), v menším počtu i na SV okraji hrazeného města. Od konce 16. stol. ž. obyvatelé vlastnili domy také v jiných, sousedících ulicích. R. 1667 bylo ve městě 40 ž. domů, r. 1834 asi 60 domů. Uzavřené ghetto v L. nikdy nevzniklo.
R. 1813 byla mimo vlastní město, 1 km SZZ od synagogy, při silnici do Trnávky, plánovitě vybudována ž. kolonie Horecko, která měla odlehčit přelidněné ŽO ve městě. Původně 29 přízemních domů jednotného typu: v jednom z nich bývala škola, v jiném chudobinec. R. 1839 byla osada přepůlena železniční tratí (zbořeno několik domů). Pův. domy jsou dnes většinou zvýšené o patro a zmodernizované (ulice Na Horecku).
Synagoga v Pernštejnské ul., na JZ okraji městského jádra. Doložena r. 1540, zvětšena r. 1607-08 a naposledy v 70. letech 19. stol. Bohoslužby do 2. svět. války. Od r. 1949 využitá jako sbor Církve čs. husitské, asi od r. 1952 je spoluuživatelem Českobratrská církev evangelická (orientace otočena o 90 stupňů, jižní ženské oddělení odděleno zdí, vnitřní zařízení se nedochovalo). Pozdně gotické síťové klenby s cihlovými žebry. Vnější fasády z 19. stol. po 2. svět. válce zjednodušeny. Jedna z nejcennějších synagogálních staveb ve střední Evropě, druhá nejstarší dochovaná synagoga v České republice a nejstarší na Moravě.
První hřbitov neznámého stáří byl snad uvnitř hrazeného města. Zanikl beze stopy. - Druhý hřbitov býval při Z stěně synagogy, mezi dvěma pásy městských hradeb. Založen nebo rozšířen r. 1607-08, zanikl beze stopy. Snad je totožný s 1. hřbitovem.
Třetí (tzv. starý) hřbitov 300 m JV od synagogy, mezi ul. J. V. Sládka a Zahradní ul. Založen r. 1567, pohřby do r. 1883, kolem r. 1950 změněn na parčík a náhrobky byly složeny na 4. hřbitově. Po r. 1990 byly zbylé náhrobky na hřb. vráceny a hřbitov rekonstruován. Nová tumba rabína Fränkela (zemř. 1828).
Čtvrtý (tzv. nový) hřbitov 300 m JV od synagogy, v Zahradní ul., V od 3. hřbitova. Založen r. 1883, pohřby i po 2. svět. válce. Nacisty demolován, po r. 1945 částečně obnoven, pozdější započatá likvidace byla po r. 1989 zastavena a hřb. je ze zbylých náhrobků postupně rekonstruován.
Tisk
