|
V něm. pramenech Eger. Okresní město v Čechách, 145 km Z od Prahy. Už v 1. polovině 12. stol. byl Ch. městem. Městská památková rezervace. |
Dějiny chebských ž. byly velmi dramatické. Poloha ž. čtvrtě umožňuje předpoklad, že tu ž. sídlili už na počátku 13. stol., náb. obec údajně existovala ve 2. polovině téhož století (r. 1270 prý vyhořela synagoga), spolehlivě je však ž. osídlení doloženo až r. 1314. První ŽO (údajně značně početná, nejméně tisíc duší) pravděpodobně zcela zanikla za krvavého pogromu r. 1350. - R. 1352 už znovu existuje ž. ulice
s druhou nepočetnou ŽO (právo na synagogu a hřbitov jí potvrdil r. 1364 Karel IV.). R. 1430 byli ž. z města vypovězeni, synagoga jim odebrána a hřbitov zrušen. - Od r. 1435 žily v Ch. znovu ž. rodiny, r. 1463 Jiří z Poděbrad této třetí ŽO povolil zřízení nové synagogy a hřbitova. R. 1502 byli ž. obyvatelé opět vypovězeni. - Od konce 17. stol. existovala čtvrtá, nepočetná ŽO, jejíž příslušníci však město opustili v polovině 18. stol. (důvody neznáme). Později zde mohly žít zřejmě jen ojedinělé rodiny (např. r. 1793 to byly 3 rodiny, 28 osob).
Znovu se smějí ž. rodiny usazovat v Ch. až po zrovnoprávnění v polovině 19. stol. Novodobá (pátá) ŽNO se ustavila r. 1862 a početně stále vzrůstala. R. 1880 tu žilo už 384 osob ž. vyznání (2 % obyvatel), r. 1900 maximum 554 osob (2 %), r. 1930 ještě 491 osob (1 %). - Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena (r. 1945 žilo v jejím obvodu asi 200 osob ž. vyznání), ale pro rychlý úbytek členů byla už r. 1947 připojena ke karlovarské ŽNO.
Ve středověku byl Ch. známým střediskem ž. vzdělanosti. Nejvýznamnějším zdejším učencem byl rabín Nathan, jehož talmudská škola byla věhlasná v celé střední Evropě (později odešel do Palestiny jako první známý ž. z českých zemí: zemřel v 1. polovině 15. stol., pohřben je v Jeruzalémě). - Z Ch. pochází tzv. Chebská bible, jeden z nejstarších hebrejských rukopisů v Čechách (13. stol. nebo 1. polovina 14. stol.). - Podle něm. názvu města jsou utvořena ž. příjmení Eger, Egerer, Egers, Eiger apod.
V Ch. se narodili mj.: americký matematik univ. prof. Fabian Franklin (1853-1939 New York), vídeňský vydavatel výtvarných publikací Sigmund Rosenbaum (1867-1945 Egypt), rakouský a německý divadelní herec, režisér a dramatik Ernst Bach (1876-1929 Mnichov), něm. píšící básník Hugo Zuckermann (1881-1914 Cheb), průkopník moderního loutkového divadla a jevištní výtvarník Paul Löwy-Levi (1891-1970 Tel Aviv), klavírista a hudební pedagog Rudolf Serkin (1903-1991 Guildford, USA).
Až do pogromu v r. 1350 bývalo ghetto v prostoru dnešní Židovské a Jakubské ul. (Z od hlav. náměstí) a snad i v jejich okolí. Na masakr z r. 1350 donedávna upomínalo jméno sousední uličky Zavražděných (dnes ulička bez názvu mezi Židovskou a Provaznickou ul.). - Poloha této středověké ž. čtvrtě je zcela výjimečná: ležela totiž v geometrickém středu hrazeného města (které však tehdejších maximálních rozměrů dosáhlo teprve v 1. čtvrtině 13. stol.). Je tedy velmi pravděpodobné, že ž. v těchto místech sídlili už dříve (ve 12. stol.), přičemž jejich ulice nebo čtvrť byla tradičně umístěna na okraji tehdejšího malého
Chebu (který zaujímal jen SZ část pozdějšího zvětšeného města).
Nejvýznamnější ze středověkých synagog (vrcholně gotická stavba, budovaná údajně od r. 1347), stála na V okraji ghetta, uvnitř dnešního domovního bloku mezi Jakubskou a Kamennou ul. R. 1430 byla na příkaz krále Zikmunda změněna na křesť. kostel, v r. 1837 se zřítila klenba a r. 1856 byla ruina zbořena. Z této syn. snad pochází žulová pamětní deska rabína Meira ben Josefa z 2. poloviny 14. stol., uložená v lapidáriu na chebském hradě. - Rozestavěná první novodobá synagoga, velká eklektická budova z let 1867-69 (arch. König) ve Sládkově ul. za V okrajem městského jádra, byla prodána, r. 1875 dostavěna jako městská tělocvična a r. 1945 byla zničena leteckým náletem. - Druhá synagoga, vzniklá r. 1869-70 adaptací hostinského sálu na Kasárním nám. na S okraji histor. města, byla užívána do r. 1893, po r. 1945 byla budova zbořena. - Novorománskou třetí synagogu z r. 1892-93 (arch. L. Buchen) na nároží tř. Obrněné brigády a Hradební tř., těsně za JZ okrajem městského jádra, nacisté v r. 1938 vypálili a zbořili.
První hřbitov neznámého stáří býval do r. 1418 v hrazeném městě, uvnitř dnešního domovního bloku mezi Židovskou a Růžovou ul. Pět nalezených náhrobků (nejstarší z r. 1342) uloženo v městském muzeu. - Druhý hřbitov, založený po r. 1417 za V městskou hradbou, zlikvidován snad ještě v 15. stol. Později byli zemřelí pohřbíváni převážně v Kynšperku nad Ohří. - Třetí hřbitov býval od r. 1874 na tř. Osvobození (proti ústí Bezejmenné ul.), 1,5 km J od hlav. náměstí. V r. 1927 byl rozšířen, r. 1938 nacisty devastován a po r. 1960 zcela zlikvidován. Dnes jsou na jeho místě drobné garáže a pomník z r. 1969, připomínající zaniklý hřb. a zde pohřbeného básníka H. Zuckermanna (1881-1914).
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Aš
Město 20 km SZ, v době 1. svět. války tu byla ortodoxní modlitebna uprchlíků z Haliče, po 2. svět. válce existovala krátce ŽNO, jejíž členové byli býv. příslušníci čs. zahraniční armády, v letech 1945-46 zde byl tranzitní tábor pro ž. emigranty z Polska.
Františkovy Lázně
též: Franzensbad
Město 4 km SSZ, synagoga z r. 1875 zbořena nacisty, hřbitov z r. 1875 bez náhrobků, devastovaný nacisty.
Kynšperk nad Ohří
též: Königsberg a. d. Eger
Město 12 km SV, dřevěná synagoga z r. 1803 spálena nacisty, zbytek ž. čtvrtě, hřbitov neznámého stáří s náhrobky od r. 1605, těžce poškozený nacisty, rodiště a hrob berlínského malíře a grafika, autora kreseb z terezínského ghetta Fritze Lederera (1878-1949 Cheb), rodiště skladatele popul. hudby Maxe Löwyho (1881-1970, urna uložena v Pečkách), rodiště klavíristy a hud. skladatele Ericha Adlera-Orlického (1911-1982 Mönchengladbach, Německo).
Lomnička
též: Steingrub
15 km S, hřbitov neznámého stáří s dochovanými náhrobky od r. 1836, těžce poškozený nacisty, narodil se zde rabín Isaac Mayer Weis-Wise (1819-1900 Cincinnati, USA), zakladatel amerického reformního judaismu.
Tisk
