Lidé procházejí kolem rozbité výlohy židovského obchodu, Berlín. (Foto: National Archives, courtesy of USHMM Photo Archives).
Krásně znějící pojem „křišťálová noc“ (v němčině Kristallnacht) je více než problematický, a to nejen kvůli možným pozitivním konotacím, ale také kvůli zakrývání skutečné podstaty protižidovských násilností. Jeho používání se s největší pravděpodobností odvozuje z Berlína bezprostředně po ukončení násilností, kdy byly některé ulice, v nichž do listopadu 1938 stále existovala řada židovských obchodů, doslova pokryty střepy z rozbitých výloh. Přiměřeněji by tak mohly být události listopadu 1938 spíše nazývány „noc střepů“. Zároveň se začal též používat pojem „říšská křišťálová noc“ (Reichskristallnacht), který zdůrazňuje její celoněmecký dosah (včetně Rakouska a obsazeného pohraničí českých zemí).
Ve skutečnosti ani použití slova „noc“ neodpovídá skutečnosti: velká část násilí se konala za bílého dne (a tedy na očích veřejnosti) a nikoli ve skrytu, pod rouškou noci.
Historici či novináři se proto snaží používat také jiné, neutrální, výrazy. V odborné literatuře, zvláště německé, je zpravidla v různých variacích používáno slovo pogrom: „listopadový pogrom“ (Novemberpogrom) či „říšská pogromová noc“ (Reichspogromnacht).
Tisk
