Pro snadnější naplňování dalších a dalších vyhlášek a omezení oddělujících Židy od ostatních obyvatel Protektorátu Čechy a Morava bylo také zapotřebí označit židovské podniky, obchody, restaurace tak, aby bylo jasně patrné, komu dané zařízení patří. Proto bylo už nařízením ze 14. srpna 1939 o styku nežidovského a židovského obyvatelstva ve veřejném životě na přikázáno označit podniky, jejichž majitelem nebo provozovatelem byl Žid, výrazným nápisem Židovský podnik
.
V březnu 1940 bylo nařízeno označit občanské legitimace Židů červeným písmenem J
. Podobné ustanovení se týkalo spořitel ních vkladních knížek.
Zlomovým datem se pak stává 19. září 1941, kdy vešlo v platnost nařízení o označování Židů židovskou hvězdou. Od té doby jsou židovští obyvatelé starší 6 let na veřejnosti na první pohled určeni a ocejchováni podobně jako v dobách středověku. Nyní však pro ně neplatí žádné výjimky ani možná privilegia, povinnost být označen žlutou hvězdou vyplývá pouze z jejich rasového původu.
Článek z časopisu Zlín, který byl původně součástí týdeníku Zlín: Sdělení zaměstnanců fy. Baťa, odštěpil se v roce 1932. Vycházel jednou týdně.
Tisk
