Obnova a údržba židovských památek. Pro jednoho bezedná díra na peníze, pro které by se dalo nalézt tisíc vhodnějších využití, pro druhého jedna ze základních funkcí, které by měly židovské instituce zajišťovat. Pro někoho spíše nadšenecká činnost, pro jiného zásadní projev sounáležitosti s vírou a tradicemi.
Opravená obřadní síň a hřbitovní zeď v Radouni u Štětí
Nadace a fond
Na otázku, proč je vlastně třeba o obnovu a zachování židovských památek usilovat, existují čtyři základní odpovědi.
Jde o projev úcty k předchozím generacím, snahu zachovat viditelné a hmatatelné připomínky jejich existence.
Pečovat o svá pohřebiště, chránit je a udržovat označení hrobů či náhrobků je povinností židovských obcí.
Památky jsou zdrojem cenných údajů, epitafy na náhrobcích jsou v mnoha případech jediným dochovaným zdrojem informací o příslušnících zaniklých židovských obcí. Památky mají tedy i významnou vzdělávací funkci.
Péče o památky může posílit pozitivní obraz židovských obcí ve společnosti.
Je tedy zřejmé, proč Židovská obec v Praze i Federace židovských obcí v ČR považují záchranu židovských památek za významnou složku své činnosti. ŽOP v roce 1998 iniciovala důležitý systémový krok: založila Nadaci ŽOP se záměrem oddělit každoročně z rozpočtu pražské židovské obce pravidelnou, víceméně zaručenou částku a vytvořit tak podmínky pro profesionálnější a koncepčnější přístup k péči o památky. (Jedná se o sumu asi 8 mil. Kč ročně, která je generována jako příjem z nájemného nebytových prostor domu Maiselova 15.)
Nedlouho poté, v r. 2000, zřídila FŽO v ČR neziskovou organizaci Nadační fond obětem holocaustu, jejímž prostřednictvím financuje kolem stovky svých objektů, vlastnicky převedených od ostatních židovských obcí v ČR. (Jedná se o částku asi 8-9 mil. Kč ročně, z čehož příspěvek NFOH tvoří přibližně dvě třetiny.)
Plocha padesáti hektarů
Jen v období let 1938-45 bylo zničeno více než 50 významných synagogálních budov. I poté se ale ještě na našem území nalézalo téměř 300 vážněji nepoškozených synagog. Protože však jen málo z původních židovských obcí mohlo být po válce obnoveno, začala většina objektů rychle chátrat a nezřídka se pro své okolí stávaly nepohodlnou přítěží a nepříjemnou výčitkou. Pod nejrůznějšími záminkami nenávratně mizely nebo byly přestavěny pro jiné účely. Jenom namátkou lze jako příklady zbytečného odstranění uvést synagogy v Benešově, Pelhřimově, Táboře, Příbrami, Dvoře Králové nad Labem, Strakonicích, Mladé Boleslavi, Hroubovicích, Kardašově Řečici, Sušici, Libochovicích, Litomyšli, Brtnici, Bučovicích, Přešticích a mnohé další.
Do dnešního dne se dochovalo na 200 objektů, z nich však zhruba třetina vlivem přestaveb téměř ztratila svou původní podobu. Teprve po listopadu 1989 bylo možné - vlastně poprvé v historii - přistoupit k systematické dokumentaci a záchraně zbývajících památek.
Nejvýznamnější vlastník a současně i investor obnovovacích prací, Židovská obec v Praze, vlastní na území bývalých krajů Jihočeského, Středočeského a Východočeského vedle komerčně využitelných objektů na 180 židovských hřbitovů, 31 synagog a množství menších, převážně hřbitovních staveb (márnice, obřadní síně, vozovny, hrobnické domky apod.).
Znovusestavené náhrobky na hřbitově v Čížkovicích
Pro konkrétnější představu lze uvedený počet hřbitovů převést do následujících čísel: jedná se o téměř 500 000 m2 (50 hektarů nebo polovina čtverečního kilometru), zhruba 100 000 náhrobků a více než 30 km obvodových zdí.
Od r. 1994 je správou židovských památek ve vlastnictví ŽOP pověřena Matana a. s. V r. 2001 převzala do své správy další asi stovku objektů ve vlastnictví FŽO v ČR. Systematická obnova tohoto neobyčejně rozsáhlého fondu židovských památek v ČR uskutečňovaná prostřednictvím společnosti Matana nemá svým způsobem v evropském měřítku obdoby.
Za 20 let systematického úsilí se stav mnoha památek změnil k nepoznání. Byly znovu vystavěny rozvalené či rozkradené hřbitovní zdi a márnice, opraveny nebo alespoň staticky zabezpečeny obřadní síně a hřbitovní domky, v některých byly umístěny malé expozice týkající se historie místních židovských obcí, jiné zatím slouží jako zázemí správců či sklad nářadí. V několika případech mohly být pro potřeby správců také obnoveny jednoduché služební byty. Z větší části byly dokončeny rekonstrukce synagog v Polné, Úštěku a Dolních Kounicích (FŽO), Bechyni, Jičíně, Ledči nad Sázavou, Luži a Rychnově nad Kněžnou, doposud se pracuje např. v Čáslavi, Českém Krumlově, Neveklově, Písku nebo Strančicích.
Za velký úspěch lze považovat fakt, že v souvislosti s integrovaným operačním programem Revitalizace židovských památek bylo devět nejvýznamnějších objektů ze správy Matany vyčleněno a s dalšími pěti památkami zařazeno do projektu, díky němuž se pod hlavičkou FŽO podařilo po letech komplikovaných příprav získat dotaci 280 milionů korun z fondů EU (Více v Rch 5/2010).
Přes řadu úspěchů je však třeba říci, že stav mnoha památek je stále vážný a neuspokojivý. Při tempu, v jakém je možno při jejich záchraně s ohledem na finance postupovat, bude trvat zřejmě ještě mnoho let, než bude celková obnova v přijatelné míře završena. Ale ani v tu chvíli nebude možno složit ruce do klína, neboť těžiště činnosti se přesune na údržbu dosaženého stavu. Nelze tedy vlastně nikdy počítat s tím, že by proces obnovy a údržby památek mohl být někdy ukončen a že by vyhrazené finance mohly být přesměrovány někam jinam.
Práce na interiéru písecké synagogy
Jak pracuje Matana
Konkrétní výsledky činnosti Matana - Správy budov a hřbitovů (SBH) za poslední dobu: V r. 2009 byla jen pro objekty ve vlastnictví ŽOP získána historicky (od r. 1990) nejvyšší suma dotací a darů ve výši 8 815 000 Kč (o 1 758 000 Kč více než v r. 2008); jejich přijetí však způsobilo i neplánované navýšení částky potřebné na krytí povinné finanční spoluúčasti vlastníka. Pro památky FŽO bylo na dotacích v r. 2009 získáno dalších 2 327 000 Kč. Suma dotací a darů dokládá výjimečně vysoké nasazení pracovníků SBH. Tyto částky sestávají z asi 90 samostatných položek, pro jejichž získání bylo nutno většinou podstoupit velmi komplikovaný administrativní, vyjednávací a zdůvodňovací proces, počínaje zpracováním někdy až kuriózně složitých žádostí, přes přípravu a vlastní realizaci jednotlivých akcí, až po nutnost obhájit výsledky a předložit všechna vyúčtování. Za nejvýznamnější stavební a restaurátorské akce z poslední doby lze označit dílčí etapy postupné obnovy synagog, např. v Čáslavi, Neveklově, Písku a Polici u Jemnice, obřadních síní v Hradci Králové - Pouchově, Jindřichově Hradci, Podivíně a Radouni u Štětí a hrobnických domků v Praze Uhříněvsi, v Praze Radlicích a v Náchodě.
Na historicky významných a erozí ohrožených či vandalismem napadených hřbitovech byly prováděny záchranné, konzervační, nebo restaurátorské práce na vybraných náhrobcích. Jedná se např. o hřbitovy v Babčicích, Batelově, Blevicích, Březnici, Bučovicích, Bzenci, Čelině, Čkyni, Dobříši, Golčově Jeníkově, Heřmanově Městci, Hluboké nad Vltavou, Hořicích v Podkrkonoší, Humpolci, Ivanovicích na Hané, Jindřichově Hradci, Kamenici nad Lipou, Kolíně - novém hřbitově, Kolinci, Kostelci nad Labem, Kovanicích, Kožlanech, Libochovicích, Litni, Lošticích, Loučimi, Lukavci, Malešově, Markvarci, Mirovicích, Mladé Boleslavi, Neustupově, Neveklově, Nové Včelnici, Novém Bydžově - starém i novém hřbitově, Odolena Vodě, Pacově, Pískové Lhotě, Přehořově, Příbrami, Rakovníku, Roudnici nad Labem, Sepekově, Slavkově u Brna, Spomyšli, Stádleci, Strakonicích, Strážnici, Stříbře, Tachově, Tovačově, Třebívlicích, Třešti, Tučapech, Turnově, Vamberku, Veselici, Vodňanech, Velkém Pěčíně, Zlonicích a Vamberku.
Ve významnějším rozsahu byly také opravovány hřbitovní zdi a to např. v Batelově, Budyni nad Ohří, Dřevíkově, Dubu u Prachatic, Černovicích, Golčově Jeníkově, Hostomicích, Hořepníku, Kostelci u Křížků, Košeticích, Krnově, Oseku u Strakonic, Pacově, Radouni, Rakovníku, Rožmberku nad Vltavou - novém hřbitově, Úštěku a Velkém Pěčíně.
Restaurovaný náhrobek na hřbitově ve Vamberku
Vedle uvedených akcí probíhá celá řada dalších, menších rozsahem, významem však mnohdy neméně důležitých - ošetření dřevin, odstraňování nevhodné vegetace a odpadů, běžná údržba apod.
Pracovníci Matana, a. s., SBH též zpracovali a na MK ČR podali několik návrhů na to, aby byly některé jim svěřené objekty prohlášeny za nemovitou kulturní památku - jde např. o synagogu v Polici u Jemnice, židovské hřbitovy v Radnicích u Rokycan, Oráčově, Luži, Litomyšli - Lánech, Novém Strašecí a v Hradci Králové - Pouchově; některé z dříve navržených památek byly v nedávné době již zapsány - např. hřbitovy ve Slaném, Telicích nebo Chrudimi.
Podrobnější a aktuální informace týkající se správy jednotlivých objektů, zejména pokud jde o jejich výčet, stav, přístupnost, úroveň údržby, průběh obnovy, finanční náklady, možnost finanční pomoci a cokoli dalšího, je v případě zájmu možno získat telefonicky, e-mailem či osobně přímo v kanceláři Správy budov a hřbitovů.
|
MATANA, a. s., tel.: 226 235 214, 604 234 136 (M. Malý), SBH, Izraelská 1, 130 00 Praha 3, tel.+fax: 226 235 211, e-mail: sbh@matana.cz, www.10hvezd.cz, www.pamatky.kehilaprag.cz. |
Tisk
