Hartmanická synagoga nemá příliš dlouhou historii a ani po architektonické stránce nepatří k tomu nejdůležitějšímu, co se v souboru synagog v České republice dochovalo do dnešních dnů. Přesto patří její záchrana, rekonstrukce, zpřístupnění i způsob využití k zásadním činům v oblasti snahy uchovat doklady židovské historie i jejího tragického konce v období holocaustu. A to hned z několika důvodů, které se v tomto krátkém textu pokusíme formulovat.
Průčelí synagogy, 2006.
Historie synagogy
Hartmanická židovská obec si svou synagogu postavila počátkem devadesátých let 19. století, kdy v tomto šumavském městečku nedaleko Sušice sídlilo více než sto Židů (13 % všech obyvatel). Stejně jako v mnoha dalších místech česko-německého pohraničí zde vedle sebe žili po řadu generací Němci, Češi a Židé. Konec tohoto soužití přinesl rok 1938, kdy byly Hartmanice obsazeny německou armádou a přičleněny k Bavorsku. Synagoga byla stejně jako více než šedesát synagog a židovských modliteben v oblasti Šumavy a Českého lesa uzavřena (a později změněna v truhlářskou dílnu). Definitivní tečku za století trvajícím soužitím česko-německým pak přinesl odsun naprosté většiny původních obyvatel německé národnosti po roce 1945.
Na rozdíl od většiny židovských památek nebyla hartmanická synagoga zničena za nacistické okupace ani později za komunistického režimu, i když byla znehodnocována účelovými zásahy. Koncem osmdesátých let minulého století budovu užívali vojáci a státní statek (byl tu sklad pneumatik) a čekala ji demolice. Díky pádu totality rozsudek vykonán nebyl.
Rekonstrukce krovu, 2003.
Záchrana
Se snahou stavbu zachránit přišlo Občanské sdružení Památník Hartmanice v roce 2002. Za situace, kdy se žádná další synagoga v horském prostředí u nás nedochovala, bylo jeho členům jasné, že pokud se záměr podaří, zachrání současně se synagogou - dokladem komplexně a poctivě pojednané šumavské stavby postavené v jednotném historizujícím stylu konce 19. století - i posledního zástupce této kategorie židovských památek. Členům sdružení, jehož předsedou je Ing. Michal Klíma, se podařilo získat peníze od sponzorů i od soukromých dárců (významnou částkou přispěl zejména Česko-německý fond budoucnosti) a bylo možné začít s obnovou památky. Po zajišťovacích pracích v roce 2002 proběhl v následujícím roce stavebně historický průzkum a byl zpracován projekt rekonstrukce. Obnovil se štít, byly opraveny krovy a přikročilo se k základním stavebním úpravám interiéru. V roce 2005 pokračovala obnova interiéru, výstavba dřevěné konstrukce ženské galerie, byly osazeny nové dveře a okna a do štítu vráceny původní kamenné desky Desatera, budova dostala novou fasádu a na podzim byla dokončena většina stavebních úprav interiéru.
Památník česko-německo-židovského spolužití
V roce 2006 byla dokončena a instalována expozice Památníku spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě, která je bez nadsázky mimořádná. Připomíná historii šumavského regionu a města Hartmanice, zejména v 19. a 20. století, kdy v této oblasti nastaly velké změny v osídlení, v kontextu historických událostí ve střední Evropě. Prostřednictvím písemných dokumentů, fotografií, plánů i dochovaných předmětů ze života občanského i náboženského je tu dokumentováno vzájemné soužití tří kultur, které se zde setkaly: české, německé a židovské. Důležitým exponátem je také samotná budova synagogy, v níž je památník umístěn. Proto expozice obsahuje i fotografickou a architektonickou dokumentaci k její historii a rekonstrukci. Bez afektů a v této souvislosti bohužel často používaných ideologických schémat připomíná památník kapitolu společné historie, na niž by měly navázat současné česko- německé vztahy v rámci Evropské unie. Připomíná období, které vyústilo v katastrofu vyvolanou nenávistí, xenofobií a netolerancí, a ukazuje, jak na ni v různých obdobích doplatili Židé, Němci i Češi. Smyslem památníku je přispět ke smíření, doložit na historii příklady tolerantního spolužití i ukázat důsledky netolerance.
Litinové schody na ženskou galerii.
Slavnostní otevření
Veřejnosti byla synagoga a její expozice slavnostně zpřístupněna 16. května letošního roku. Hlavní projev pronesl místopředseda Senátu Petr Pithart, který mimo jiné řekl: Hodnota této nenápadné budovy v poslední době prudce stoupla, stoupla totiž o investici dobré vůle. Neslouží sice svému původnímu účelu být duchovním útočištěm pozoruhodné menšiny, která musela bojovat o své místo na slunci, ale svým obnovením získala účel nový, nový smysl: být místem, odkud by měla napříště vyzařovat vůle k paměti, zájem o ty druhé, tolerance, slovem úcta ke všem lidem, kteří tu spolu žili, pracovali a modlili se.
Synagoga je přístupná veřejnosti denně kromě pondělí od 9 do 18 hodin. Telefon do synagogy je 723 953 426. Telefon na průvodkyni je 732 631 176. E-mail můžete poslat na synagoga@hartmanice.cz. V synagoze je otevřena expozicePamátník spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě. Návštěvníci tu najdou také výstavu Šumava na starých fotografiích ze sbírky Pavla Scheuflera, dvojfotografie šumavských vesnic zlikvidovaných komunistickým režimem a dokumentaci k historii horské synagogy Hartmanice. Vstupné pro dospělé je 40 Kč, pro důchodce a studenty 20 Kč.
Tisk
