Zatím poslední velkou prací amerického malíře, spisovatele, klasika knih a ilustrací pro děti Maurice Sendaka je výprava a kostýmy k opeře Brundibár a ilustrace k převyprávění opery, které (stejně jako její nové anglické libreto) vytvořil jeden z nejznámějších současných amerických dramatiků, nositel Pulitzerovy ceny za rok 1993 Tony Kushner. Kniha Brundibár vyšla na podzim v roce 2003 v nakladatelství Michael Di Capua Books, Hyperion Books for Children.
Maurice Sendak se narodil roku 1928 v newyorském Brooklynu. Jeho rodiče, polští židovští imigranti, přijeli do Ameriky před první světovou válkou. Velká část rodiny zahynula za holocaustu, tváře některých z nich Sendak později zachytil ve svých ilustracích k pohádkám I. B. Singera. Mé dětství bylo zbarvené vzpomínkami na život v Polsku, který jsem nikdy nepoznal, ale rodiče mi předali jeho věrnou podobu,
vzpomíná malíř. První knihu pro děti ilustroval, když mu bylo osmnáct let; dodnes jich doprovodil obrázky přes osmdesát, z toho devatenáct i sám napsal. Kromě psaní a ilustrací se Sendak zabývá návrhy divadelních kostýmů a výprav pro opery a balet (mj. pro Kouzelnou flétnu, Lišku Bystroušku, Louskáčka) a návrhy hraček. Mnohé jeho knihy byly zfilmovány či zdramatizovány. Za svou práci obdržel řadu cen - jako první Američan získal Cenu Hanse Christina Andersena; roku 1997 mu prezident Clinton předal Americkou národní medaili za umění a roku 2003 obdržel Cenu Astrid Lindgrenové. Sendak též založil dětskou divadelní skupinu a veřejně se vyjadřuje k bolestem, jež trápí dnešní děti: AIDS, chudoba, týrání.
Maurice Sendak, ilustrace z knihy.
Sendakovi prý někdy vyčítají, že jeho příběhy jsou temné
. Svým způsobem mají pravdu: snaží se zachytit projevy podvědomého dětského strachu, úzkosti i agrese (hrdinou jeho nejslavnější knihy je malý Max, jemuž se v noci v pokoji zjevují divočiny
); v jeho knihách se stejně jako v klasických pohádkách ničí a zabíjí. Současná doba je pro děti těžká," prohlásil. "Děti musí být statečné, aby překonaly vše, co jim svět připravil. A svět je záludnější, drsnější a nebezpečnější, než kdy byl."
Je zřejmé, proč Maurice Sendaka zaujala opera Brundibár - jako umělce, ale také jako člověka, který ztratil blízké v době šoa a dotýká se ho dětské utrpení. Díky spolupráci Sendaka s Tony Kushnerem vznikla krásná knížka: příběh Aninky a Pepíčka bojujících s Brundibárem je věrný původnímu Hoffmeisterovu libretu a přitom je dětem představen originálně a nápaditě. Vyprávěcí části jsou psány klasickým způsobem, přímé řeči komiksově - jednotlivé postavy je říkají ve svých bublinách
, některé ilustrace jsou celostránkové. Sendak použil pro ilustrace Brundibára pastelky, jejich barvy jsou pestré, přitom působí tlumeně, skromně, jako by připomínaly jednoduché pomůcky, se kterými si musely vystačit děti v Terezíně. Tváře dětí a ostatních protagonistů jsou zachyceny jen v základních rysech a jako ostatně všechny Sendakovy ilustrované postavy vypadají velmi obyčejně, snad až neotesaně, hřmotně (když Sendak začínal, jeho kresby prý působily v tehdejší mickeymouseovské Americe téměř revolučně). Stránky knihy sledují jednotlivé divadelní výstupy - návštěva lékaře u nemocné matky, potíže s prodavači ve městě, příchod flašinetáře Brundibára atd. Nádherné a detailně prokreslené, plné vtipných nápadů jsou kulisy
a kostýmy
a celostránkové ilustrace. Máme tu ulice, pohádkovou směs barevných pavlačových domů, kostelů a synagog, připomínající současně pražské Židovské Město a polská venkovská městečka (velmi bizarně např. vypadá budova nápadně podobná pražské Židovské radnici, ovšem s křížem na věžičce), jsou tu scény z těsných terezínských dvorků přecpaných haraburdím, šaty a krámy. Na starých novinách, kterými se děti přikrývají, luštíme nápisy v hebrejštině a češtině, absurdní směs z citátů z terezínských programů, z výroků z imaginární terezínské kulturní rubriky a slov jako vystřižených z Kushnerovy černé komedie - Kafka na Hrad
.
Na záložce knihy se americké děti (je určena čtenářům od 4 do 8 let) dočtou základní informaci o vzniku a osudu opery a jejího autora. Jak skončila většina dětských herců, se nedozvědí. Sendakovy ilustrace to ovšem naznačují - vidíme děti odcházející v průvodu a pod nimi nápis Arbeit macht frei
či krásný obrázek k písni o dětech, které jako kosi odlétají z hnízda - děti tu odnášejí od plačících matek velcí černí ptáci, kteří spíš než kosy připomínají vrány.
Z knih Maurice Sendaka zatím vyšla v češtině jen jediná, jeho slavná Tam, kde žijí divočiny (nakl. Hynek, 1994). Doufejme, že vyjdou i další - a Brundibár by mezi nimi rozhodně neměl chybět.
Tisk
