Už vícekrát, vlastně to děláme dosti často, jsme v tomto časopise vyslovovali uspokojení s rostoucím počtem pamětí, vzpomínkových próz, separátních studií, diplomových, seminárních nebo i jen školních prací, kvalitních turistických brožur, historickoliterárních a historických sborníků (většinou z různých konferencí), katalogů a dalších publikací, které se věnují historii a osudu židovských obyvatel bývalého Československa.
Množství těchto publikací nelze než vítat - pokud jsou připraveny seriózně a bez postranních úmyslů. Pro ty z nás, kdo zažili úhor Hitlerovy a Stalinovy diktatury, které se snažily vymazat Židy z paměti historie, jde o zázrak: úhor se probudil k životu. Jestli se tu život udrží, nevíme, pocit je to však jedinečný.
Publikace vyrůstající znenadání na bývalém úhoru mají rozdílnou odbornou, literární a editorskou kvalitu, čtenářský dosah, jsou i různě drahé. Záleží na tom, jak vysoko editoři nebo autoři mířili, jaké vybavení publikaci dopřáli, jak jsou schopni sehnat finanční příspěvky atd. - často se zapomíná na to, že k vydání takových knih je třeba mít nejen editorskou vizi a základní odbornou erudici, ale i schopnost jít velmi důrazně a třeba i dlouho za svou představou.
Karel Fleischmann: Pohled Dlouhou ulicí směrem k náměstí, Terezín 1943.
Naše dny se naplnily
14.5.2003Není vyloučeno, že takový zápal a schopnosti stály u zrodu zajímavého sborníku, který nese název této kapitolky a věnuje se tématu z většího nadhledu zatím nezpracovanému: Židům v jižních Čechách. (Téma to je zajímavé: osud těchto Židů se do jisté míry liší od osudu souvěrců v severních či východních Čechách. Podobně jako v západních Čechách, i na jihu byli Židé v podstatě ve stejnou dobu, na počátku 16. století, vyhnáni ze dvou nejdůležitějších měst, tedy z Plzně a Českých Budějovic, kde se navíc ještě dočkali vražedného pogromu a poprav. Do obou měst se směli vrátit až v 19. století.) Sborník, jehož editorem je Jan Podlešák, takový sumarizující text o historii jihočeských Židů nepřináší. Nelze mu to vyčítat - stejně jako to nelze vyčítat dalším podobným projektům. Teprve po roce 1989 je i u nás možno jít do archivů a - s šedesátiletým zpožděním - navázat na práci Společnosti pro dějiny Židů v ČSR, Hugo Golda a dalších historiků rozptýlených po světě. Historické studie ve sborníku nasvěcují život jihočeských Židů v různých dobách a místech jaksi v malém, ale je jasné, nakolik je jejich práce potřebná - z podobných textů, zjištění a objevů vyroste potřebný celistvější obraz.
Historická, nejobsáhlejší část sborníku, je vystřídána oddílem, který připomíná významné, hlavně židovské osobnosti jihočeského kraje. Z nich je ve světě nejznámější nejspíše režisér Alfréd Radok (nar. v Kolodějích). Editor sem zařadil také dvě studie o českobudějovických umělcích, spisovateli Norbertu Frýdovi a malíři, publicistovi a lékaři Karlu Fleischmannovi z pera Hany Houskové. (Sám pak napsal nekrolog této literární historičky a redaktorky Rch.) Třetí oddíl je věnován referátům o některých židovských památkách regionu. Editor sem zařadil i svou zprávu o necitlivém zacházení se synagogou ve Volyni.
Na tento oddíl navazují vzpomínky jihočeských Židů (často fragmenty větších textů) - zde má čtenář pocit, že je krácen na zážitku. Je ale zřejmé, že delší texty by neúměrně zatížily rozsah knihy a náklady na ni. Poslední pátý oddíl má charakter ekumenický - jsou tu otištěny tři působivé texty: projev židovského kantora, homilie katolického administrátora vodňanského děkanství a faráře Církve československé husitské v Husinci - vše při příležitosti otevření opraveného židovského hřbitova ve Vodňanech r. 1998.
Editor v úvodu ke knize připomíná, že přáním autorů sborníku je, aby se tento stal východiskem dalšího a zevrubnějšího bádání o dějinách Židů v jižních Čechách a probudil zájem veřejnosti o židovskou kulturu a o záchranu jihočeských židovských památek
. Záměr je to dobrý a není vyloučeno, že bude v rámci možností úspěšný.
(Jedna poznámka na okraj: pokud je záměrem sborníku přitáhnout zájem, mohla být věnována přece jen větší pozornost kvalitě reprodukcí, je bídná. Peníze se možná mohly ušetřit na vazbě.)
Kultura proti smrti
Kvalita výtvarného doprovodu je naopak velkou předností druhé knihy, o níž se také letmo, leč z větší části pochvalně chceme zmínit. Dá se říci, že by tomto případě kvalita reprodukcí měla být samozřejmou: jde totiž o vhled do stálé expozice Památníku Terezín, umístěné v bývalých Magdeburských kasárnách. Tedy o katalog expozice prezentující především výtvarnou část světově unikátní kultury terezínského ghetta z let 1941-45. Kvalita tu ale samozřejmá není - každý si jistě vzpomene na nějakou nepříliš profesionálně vytištěnou publikaci z posledních čtyřiceti padesáti let. Je dobře, že katalog Kultura proti smrti
jde v tomto smyslu proti tradici. Odborníci tu určitě najdou nějaké vady, laik však vidí s ulehčením konečně dobře vytištěnou knihu, s kvalitně připravenými podklady (obrazy, dokumenty, foto). Památník Terezín a vydavatel knihy mohou být spokojeni.
Ale přece jen: čtenář, který má rád věci uspořádaně přehledně a věcně - a to se od katalogu očekává - znejistí, zda kniha prošla základním editorským dohledem (o opaku by svědčil fakt, že editor není uveden). Jednotlivé umělecké žánry jsou totiž v katalogu představeny na různorodé úrovni a s nestejnou kvalitou. Nejpřehledněji je připraven oddíl nazvaný Výtvarné umění v terezínském ghettu
, který napsal Arno Pařík - je tu čtivá, dobře členěná studie, po níž následují reprodukce obrazů, kreseb a grafik jednotlivých umělců, vždy doplňovanými jejich biografickými údaji. Naproti tomu pasáž věnovaná hudebníkům zmiňuje z neznámých důvodů jen několik nejznámějších osobností. Podobně není jasné, proč jsou tak rozdílně zpracovány a prezentovány oblasti tak blízké, jako je německé a česká literatura v terezínském ghettu. To vše jsou jen drobné vady na kráse jina pozoruhodné publikace.
|
Podlešák, Jan. Naše dny se naplnily. České Budějovice: Klub přátel Izraele v Českých Budějovicích, 2002. 304 s. |
|
Kultura proti smrti. Stálé expozice Památníku Terezín v bývalých Magdeburských kasárnách. Památník Terezín. 256 s. |
Tisk
