Když vyšel první díl slovníkové příručky k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století
Literatura s hvězdou Davidovou (1998) bylo zřejmé, že více než o dílo, které s promyšlenou koncepcí chce mapovat složitě zvrstvenou komparaci, jde o improvizovaný pokus, mající na mysli spíše aktuálnost úkolu. Z pouhého pohledu do hesláře snadno zjistíme, že autorský okruh lze rozšířit i eliminovat a že autoři si se samotným vymezením okruhu slovníkových hesel příliš starostí nedělali. Potvrzuje to druhý díl příručky
, opět stejně nahodile sestavený. Není totiž zřejmé, zda zařazení toho či onoho autora je určeno židovskými
motivy, tématy, problematikou jinakosti, autorským původem či dokonce tím, že autor měl v oblibě židovskou tvorbu. Jde o obraz židovství v české a německé literatuře nebo o přínos židovských autorů do evropského písemnictví? Autoři - A. Mikulášek, V. Glosíková, A.B. Schulz a kolektiv (v druhém dílu místo V. Glosíkové se objevuje J. Švábová) prohlašují, že jde o první práci tohoto druhu u nás, která přináší relativně (?) nový pohled
a neakademickou formou zprostředkovává informace
. Jde však pouze o přejatá a doplňovaná hesla, která najdeme v řadě našich i zahraničních slovníků a dějinách literatur.
Neakademická forma
v tomto případě je jen zástěrkou pro ledabylost a stylistickou neobratnost, která se pohybuje na hranicích nechtěné komičnosti. Z nesčíslných příkladů jen některé: do básníkova rozjímání vstupují vedle patosu i sociální témata
(F. Adler), básník navazující na literární modernu, na prokleté básníky, avantgardu (surrealismus) i na filosofii marxismu
" (K. Sýs), Novela Duhový pták... představuje jedno z prvých děl autora vůbec
(J. Zeyer). Z některých hesel je zřejmá snaha rehabilitovat režimní literaturu sedmdesátých a osmdesátých let, včetně té, která se účastnila antisemitských kampaní (zřejmé je to zejména u textů Mikuláškových). Např. v hesle Kolár František J. je zcela posunut význam Kolárovy brožury Sionismus a antisemitismus. K jejím přednostem prý patří bohatství faktického historického materiálu
. Dílko, které prý vyvolalo kontraverzní reakce
, patřilo ve své době (1970) k těm nejodpornějším. Podle Kolára deformace antisemitského charakteru
(okolo Slánského procesu) vznikly proto, že se na stranu imperialismu postavilo celé sionistické hnutí, že se do protisovětské fronty zařadil i Izrael
.
Lze jen doufat, že Mikulášek se svou horlivostí nepřipravuje již třetí díl příručky, které věru není zapotřebí. Seriózní informace najde čtenář dnes již v řadě publikací, studií a ve slovnících.
|
Mikulášek, Alexej. Literatura s hvězdou Davidovou. Votobia, sv. 2. |
Dvoudílná recenze prvního dílu knihy viz Roš chodeš 09 a 11/1998.
Tisk
