Božia ulička
Napriek odstupu rokov a politickým zmenám šoa stále zostáva na Slovensku otvoreným a nedostatočne známym problémom. Preto najmä židovská verejnosť so zvedavosťou privítala Božiu uličku - antológiu slovenskej literatúry o holokauste.
Záujem ďalej stupňovala skutočnosť, že Milan Richter, zostaviteľ diela, autor úvodu i prekladov, netajil svoje vysoké ambície: Myslím, že toto je prvá antológia slovenskej literatúry, ktorej ambíciou je podať umelecké svedectvo o holokauste slovenských Židov v komplexnosti, akú vytvárajú pohľady na túto tragickú tému v rozpätí päťdesiatich rokov (od Švantnerovho Sedliaka z r. 1947 po básne Tuviu Ruebnera z r. 1997) z pera takých odlišných autorov, akými boli a sú Rudolf Jašík, Ladislav Mňačko, Ján Johanides či Juraj Špitzer alebo Ján Ondruš.
Richter sa rozhodol rozdeliť tento výber do troch častí. Prvá z nich, nazvaná Božia ulička, obsahuje ukážky z próz deviatich autorov (František Švantner, Rudolf Jašík, Leopold Lahola, Peter Karvaš, Ladislav Mňačko, Klára Jarunková, Vincent Šikula, Ján Johanides, Anton Baláž). Silným dojmom na mňa zapôsobila novela Leopolda Laholu, podľa ktorej je nazvaná celá antológia, ale najmä úvodná (a najstaršia) poviedka celého výberu. Autor úvodu ju hodnotí nasledovne: Spoluprežitie, respektíve spoluneprežitie kresťana a Žida na jednom mieste a v čase, keď ukrývanie "podčloveka" sa trestalo smrťou či aspoň koncentrákom, povýšil na etický, na vyšší mravný princíp František Švantner vo svojej skvelej poviedke Sedliak - pravda, v tomto prípade sa najvyšší ľudský princíp odvahy a obety nekonal.
Komplikovanú a ťažko zrozumiteľnú formuláciu (typickú pre Richterov štýl) som si preložil do zrozumiteľnej slovenčiny, aby som pochopil, že sedliak Žida zavraždil. Švantnerovi na majstrovské zhrnutie drámy stačila jediná stručná záverečná veta novely: Tú noc sedliak pokojne spal.
Druhá časť, nazvaná Osvienčimský popol, prináša básne (Ivan Kupec, Iboja Wandall-Holmová, Tuvia Ruebner, Ján Ondruš, Mikuláš Kováč, Milan Richter). Prevládajú reflexie na Osvienčim - židovské z pera väzňov, nežidovské od ľudí, na ktorých zapôsobila návšteva tohto miesta hrôzy. Posledná časť Díval som sa na pogrom
prináša úryvky z rozsiahlejších prác Juraja Špitzera a Iboja Wandall-Holmovej. Subjektívne a sugestívne ladené záverečné slovo Viliama Marčoka (napriek drobným nepresnostiam) zapadá do celkovej koncepcie Richterovho prístupu.
Antológia prináša mnoho zaujímavých a umelecky významných ukážok. Možno síce polemizovať o kritériách výberu, o tom, prečo tu niektorí autori sú, a iní chýbajú, to je však subjektívnym právom zostaviteľa. Tým skôr, že zo slovenských autorov tam nik nie je neprávom
. Nechápam ale dôvod zaradenia autorov žijúcich v cudzine (iba ak by bola kritériom skutočnosť, že v oboch prípadoch ich bolo potrebné preložiť, na čo sa podujal sám zostaviteľ a autor úvodu). Tu boli totiž k dispozícii skutočne aj mnohí iní (napríklad Magdaléna Lipscherová, Akiva Nir atď.).
Napriek uvedeným nedostatkom hodnotím vydanie antológie pozitívne. Okrem umeleckých hodnôt totiž opäť presviedča verejnosť, že počas šoa sa tu niečo prihodilo. Na prvý pohľad je to možno málo, ale v existujúcej situácii je opakovanie tohto zdanlivo banálneho faktu veľmi dôležité.
P. Salner
Ročenka Phoenix
Společnost Czech and Slovak Jewish Communities Archive sídlící v newyorském předměstí Jamaice sdružuje ty rodáky (nebo jejich potomky) z USA i odjinud, kteří se aktivně zajímají o dějiny svých mateřských židovských obcí a o rodokmeny svých předků, kteří mají snahu zachovat pro další generace své vzpomínky a rodinné dokumenty. V poslední době se snaží vlastní ediční činností navázat na tradici časopisu Review of the Society for the History of Czechoslovak Jews, jehož šest čísel vyšlo v USA v letech 1987-93. Koncem roku 1997 tak společnost z Jamaiky vydala po delší přípravě první číslo své ročenky Phoenix (Journal of Czech and Slovak Jewish Family and Community History). Jeho editorkou, jakož i hnacím motorem této záslužné aktivity, je paní Ruth Davisová, která pochází z Brna. Phoenix č. 1 přináší na 302 stranách 32 článků, studií, zpráv a vzpomínek na někdejší život našich židovských obcí a na významné osobnosti, dosud nepublikované fotografie a dokumenty z rodinných archivů, recenze jiných publikací i genealogickou přílohu. Některé příspěvky přišly z českých zemí, ze Slovenska nebo z Izraele, většina autorů však žije rozptýleně na americkém kontinentě. Je mezi nimi např. i nejstarší rodák žijící v USA, pan ing. Emil Glauber (nar. 1895), autor unikátních fotografií z dávno zaniklých židovských čtvrtí na Tachovsku, které pořídil jako chlapec v roce své bar micva...
Phoenix si lze předplatit (ročně 15 USD plus poštovné, penzisté a studenti za poloviční cenu) na adrese: Czech and Slovak Jewish Communities Archive, 86-17 139th Street, Jamaica, N. Y. 11435, USA. Jiří Fiedler
Ondřej Kovář:O Židech nejen v obci Hošťálková
Stručný popis židovského osídlení a jednotlivých židovských rodin ve valašské vsi Hošťálková, doplněný historií vesnice a chronologickým přehledem židovského osídlení českých zemí. Vydáno vlastním nákladem, Nový Jičín 1998, 42 stran.
Berel Lang: Heideggerovo mlčení.
Rozbor postoje německého filosofa Martina Heideggera k židovské otázce a k německému národu. Z anglického originálu přeložil Štěpán Blahůšek, vydalo nakladatelství Prostor v Praze v roce 1998. 162 stran. Cena neuvedena.
Karel Kupka: Obrázky zmizelých Teplic
Bilder aus verschwundenen Teplitz. Série 12 pohlednic. Barevné akvarely ak. mal. Karla Kupky (1905-71) jsou cenným dokladem o vzhledu a likvidaci starobylého teplického ghetta (připomínajícího zmizelý pražský Josefov), které bylo po 2. sv. válce bez odborné dokumentace zbořeno. Vydalo nakl. Kapucín, Duchcov 1996. Cena 42 Kč.
Tisk
