Irma Bauerová
Alžběta Justitzová
Olga Zeiselová
Hanuš Oplatek
Marie Taussigová
Lily Steinerová
Regina Taussigová
Rudolf Ohrenstein
Liliana Adlerová

Aufbaukommando (1941)

První transport do terezínského ghetta, 24. listopadu 1941

24. listopadu 1941 v pět hodin ráno vyjela z Prahy do Terezína skupina 342 mladých židovských mužů. První transport do vznikajícího terezínského ghetta dostal název Aufbaukommando („komando výstavby“, zkráceně AK I). Na Hybernské nádraží se dostavili kvalifikovaní dělníci - svářeči, tesaři, elektrikáři, zedníci, kamnář i pekaři - s batohy, které podle příkazu obsahovaly osobní věci, jídlo na několik dnů a deku. Úkolem této pracovní jednotky bylo provést stavební úpravy stávajících terezínských kasáren a dalších budov v posádkovém městě na severu „Protektorátu“, které mělo zakrátko pojmout tisíce Židů transportovaných do zřizovaného ghetta. V Praze mužům z AK I řekli, že se budou moci svobodně pohybovat a o víkendech navštěvovat své rodiny. Ve skutečnosti se okamžikem příjezdu stali prvními vězni ghetta.

V létě 1941 bylo při pražské Židovské náboženské obci zřízeno oddělení G (ghetto), které mělo připravit plán na vytvoření židovského pracovního tábora v „Protektorátu“. Terezín se jako jedna z možných lokalit objevuje v dokumentech oddělení G až v listopadu 1941. Přes výhrady vedení židovské obce k tomuto místu a obavy z jeho pevnostního charakteru nakonec padla volba Němců právě na Terezín: kasárna byla vhodná pro masové ubytování, městské hradby a pevnostní valy zajišťovaly snadnou izolaci od vnějšího světa a dva a půl kilometru odtud byla železniční stanice.

Příslušníci AK I byli uvězněni v jednom ze sešlých kasárenských objektů, vybaveném jen několika poškozenými postelemi, pár stoly a lavicemi. Z bývalých koňských stájí, prázdných skladů a dalších prostor, které nikdy nesloužily k bydlení, se nyní staly ubytovny, často špatně osvětlené a bez možnosti vyhřát je na snesitelnou teplotu. Ruth Bondyová ve své knize Jakob Edelstein o příjezdu Aufbaukommanda I píše: „(...) předvojová jednotka (...) našla Sudetská kasárna (...) prázdná a špinavá (...) V přízemí se nacházely stáje, skladiště, záchody, primitivní sprchy a  dvě tmavé, zcela nevybavené kuchyně (...) Ve stájích se válelo harampádí a vlhká, holá betonová podlaha byla špinavá. Na ní se v mrazivých prosincových nocích ukládali první příchozí, bez matrací, bez trochy slámy, jen s batohy pod hlavou a vodou kapající ze stropu. Navzdory slibům neopatřili Němci žádné jídlo, příchozí žili ze zásob, které si donesli z domova, a trpěli čím dál větším hladem.“ (s. 248-249)

„Komando výstavby“ téměř nesmělo kasárna, kde bylo ubytováno, opouštět, nemohlo se tedy ani věnovat stanoveným úkolům. O týden později přesto dorazil do Terezína transport s dalším tisícem mužů, tzv. Aufbaukommando II, které bylo pověřeno podobným úkolem jako příslušníci první skupiny. 4. prosince dorazila do Terezína dvaadvacetičlenná Rada starších, v jejímž čele stál Jakob Edelstein.

Následovaly další transporty, takže do konce roku 1941 se v nepřipravených ubikacích terezínského tábora ocitlo osm tisíc vězňů. Původní civilní obyvatelstvo, které Terezín opustilo až koncem června 1942, se nesmělo s nikým z deportovaných Židů dostat do styku. Zakrátko také přišla řada zákazů: chodit po chodníku, nakupovat v obchodech, pískat si nebo zpívat atd. Židy v Terezíně hlídalo šest set českých četníků, střídajících se na tři směny. Iluze o snesitelném produktivním židovském městě s vlastní samosprávou se nadobro rozplynula. Židům transportovaným v AK I a II bylo naslibováno mnoho výhod, které ovšem byly postupně rušeny. Také nejvýznamnější privilegium příslušníků „komanda výstavby“, ochrana před transporty na východ, přestalo v roce 1944 platit a většina z nich byla z Terezína deportována do Osvětimi. Z 342 mladých a zdravých mužů deportovaných 24. listopadu 1941 do Terezína se osvobození dočkalo pouze 86.

Klíčová slova

Jakob Edelstein

 

  • Literatura:

  • Adler, Hans G. Terezín 1941-1945. Tvář nuceného společenství (Terezín 1941-1945. The Face of a Forced Community). Praha: Barrister&Principal, 2003. 380 s.

  • Bondyová, Ruth. Jakob Edelstein. Praha: Sefer, 2001. 487 s.

  • Franková, Anita. Přípravy ke koncentraci protektorátních židů. Předhistorie terezínského ghetta. Terezínské studie a dokumenty. s. 29-50.

 

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.