Likvidace „cikánského tábora“

O hromadné likvidaci cikánského rodinného tábora rozhodlo vedení SS někdy na jaře 1944. Jejímu uskutečnění dne 16. května 1944 měl zabránit pasivní odpor tamních asi 6 500 vězněných, kteří tehdy odmítli opustit obytné bloky. Tuto událost popsal po druhé světové válce bývalý polský politický vězeň koncentračního tábora Auschwitz a tehdejší raportní písař v cikánském táboře Tadeusz Joachimowski (1908‒1979). Ačkoliv se často datum 16. května připomíná jako den romského odboje, povstání Romů a Sintů v cikánském táboře je dosud nejistou a ne zcela probádanou událostí.¹

O definitivní likvidaci cikánského tábora rozhodl vůdce SS H. Himmler v červenci 1944. Počet v táboře vězněných osob mezitím poklesl, protože došlo k přesunu práceschopných jedinců do jiných koncentračních táborů. Dne 15. dubna odjelo 884 mužů a chlapců do Buchenwaldu a 473 žen a dívek do Ravensbrücku, dne 24. května 82 mužů a chlapců do Flossenbürgu a 144 žen a dívek do Ravensbrücku. Poslední transporty z cikánského tábora do Buchenwaldu (918 mužů a chlapců) a Ravensbrücku (490 žen a dívek) odjely 2. srpna 1944. Po jejich odjezdu tam zůstalo asi 4 300 osob, převážně starší a nemocní lidé, sirotci, matky s dětmi a jejich otcové, pokud nechtěli opustit své rodiny. Večer z 2. na 3. srpna všechny vězněné vyvedly jednotky SS z baráků, naložily na nákladní automobily a převezly na dvůr krematoria V. Navzdory jejich zoufalému odporu, byli nahnáni do plynových komor a jejich těla následně spálena v příkopech vedle krematoria V, které bylo tehdy již mimo provoz.²

Na hromadnou vraždu navazovalo zabíjení vězňů a vězeňkyň, kteří po odtransportování do jiných táborů přijížděli zpět do Auschwitz-Birkenau, aby tam jako práceneschopní a vyčerpaní rovněž zahynuli v plynových komorách. Za tímto cílem poslali z koncentračního tábora Buchenwald 26. září 1944 zhruba 200 romských chlapců a 10. října 1944 800 Romů, podobně jako z pracovních komand koncentračního tábora Ravensbrück ve dnech 11. a 14. října 1944 celkem 217 romských žen a dívek. Některé prošly selekcemi a byly znovu transportovány zpět do Ravensbrücku, zbývající skončily jako všichni vrácení muži a chlapci v plynových komorách.³

DALŠÍ KAPITOLA: Přeživší a připomínání cikánského tábora

Tisk

Poznámky

Talewicz-Kwiatkowska, Joanna. Resistance and Survival of the Roma and Sinti in Auschwitz-Birkenau. In: Roma Resistance during the Holocaust and in its Aftermath. Collection of working papers. Budapešť: 2018, s. 103-129. , Dostupné on-line.

Kubica, Helena a Setkiewicz, Piotr. The Last Stage of the Functioning of Zigeunerlager in Birkenau camp (May – August 1944). In: Memoria. Memory – History – Education. The Auschwitz-Birkenau State Museum, 2018. , Dostupné on-line.

Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s. , s. 171.

Literatura:

Holý, Dušan a Nečas, Ctibor. Žalující píseň. O osudu Romů v nacistických koncentračních táborech. Brno: Ústav lidové kultury, 1993. 151 s.
Kenrick, Donald a Puxon, Grattan. Cikáni pod hákovým křížem. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 2000. 179 s.
Kladivová, Vlasta. Konečná stanice Auschwitz-Birkenau. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994. 125 s.
Kubica, Helena a Setkiewicz, Piotr. The Last Stage of the Functioning of Zigeunerlager in Birkenau camp (May – August 1944). In: Memoria. Memory – History – Education. The Auschwitz-Birkenau State Museum, 2018.
Lhotka, Petr, Schuster, Michal a Závodská, Milada. Svaz Cikánů-Romů 1969–1973. Doprovodná publikace k výstavě Muzea romské kultury „Svaz Cikánů-Romů (1969–1973) – z historie první romské organizace v českých zemích“. Brno: Muzeum romské kultury, 2009. 27 s.
Nečas, Ctibor. Aušvicate hi kher báro. Čeští vězňové cikánského tábora v Osvětimi II - Brzezince. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992. 247 s.
Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994.
Nečas, Ctibor. Dininy podobizny Romů. Romano džaniben. 2000, č. 7/2000, s. 68-76.
Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s.
Nečas, Ctibor. Nemůžeme zapomenout. Našti bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994. 244 s.
Nečas, Ctibor. Špalíček romských miniatur. Brno: Centrum pro studium demokracie, 2008. 123 s.
Nečas, Ctibor. Židovští lékaři v cikánských táborech. Romano džaniben. Praha: 2000, č. 1-2, s. 58-61.
Nečas, Ctibor. Cikánský tábor v Auschwitz-Birkenau a jeho nejmladší vězňové. Časopis matice moravské. 1994, č. 113, s. 171-178.
Rose, Romani. Nacistická genocida Sintů a Romů. Katalog ke stálé výstavě ve Státním Muzeu v Osvětimi. Praha: Romano džaniben, 2009. 323 s.
Sadílková, Helena, Schuster, Michal a Závodská, Milada. Holocaust Romů jako „neznámý“ nebo „zapomenutý“. Dějiny a současnost. Praha: Lidové noviny, 2015, č. 9, s. 30–34.
Schuster, Michal. Genocida Romů v českých zemích a její reflexe. Romano voďi. Praha: Romea, 2012, sv. X, č. 10, s. 10-13.
Steinbacher, Sybille. Auschwitz. Geschichte und Nachgeschichte. Mnichov: Beck, 2015. 128 s.
Talewicz-Kwiatkowska, Joanna. Resistance and Survival of the Roma and Sinti in Auschwitz-Birkenau. In: Roma Resistance during the Holocaust and in its Aftermath. Collection of working papers. Budapešť: 2018, s. 103-129.
Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s.