Prostějov

V něm. pramenech Prossnitz.

Okresní město na Moravě, 200 km JVV od Prahy. Na město byl P. povýšen pravděpodobně r. 1390.

Nejstarší zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1445. Větší počet ž. rodin se v P. usadil pravděpodobně po polovině 15. stol., po vypovězení z Olomouce. R. 1584 žilo v P. 31 ž. rodin, r. 1669 to bylo 64 rodin. Během 17. stol. se zde usazovaly rodiny pocházející z Polska a z Vídně, takže r. 1713 tu žilo už 318 rodin. Od konce 18. do poloviny 19. stol. smělo v P. bydlet 328 povolených rodin: r. 1804 to bylo 1 704 osob (asi čtvrtina obyvatel). R. 1880 žilo ve městě 1 804 osob ž. vyznání (téměř 10 % obyvatel), r. 1900 to bylo 1 553 osob (6 %), r. 1930 ještě 1 442 osob (4 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena (většinu věřících tvořili občané pocházející z V oblastí státu) a později změněna na synag. sbor (činný asi do r. 1980).

P. býval střediskem ž. vzdělanosti a talmudského bádání, proslulá byla zdejší hebrejská tiskárna (zal. 1603) Izáka ben Arona Prostitze (zemř. 1612). Jménem je známo téměř 30 rabínů od konce 16. stol. V letech 1785-94 řídil zdejší ješivu rabín Moses Schreiber, zvaný Chatam Sofer (1762 Frankfurt n. M. - 1839 Bratislava). Členové ŽO stáli u zrodu prostějovského textilního průmyslu a r. 1859 zde založili první výrobu konfekce na evropském kontinentu.

Z P. pocházelo mnoho významných osobností: např. zakladatel vědecké hebrejské bibliografie a literární historik Moritz Steinschneider (1816-1907 Berlín), další významný bibliograf a filolog, rabín Nathan Porges (1848-1924 Würzburg, Německo), historik filozofie Moritz Eisler (1823-1902 Opava), filozof světového významu, zakladatel fenomenologie Edmund Husserl (1859-1938 Freiburg, Německo), architekt četných synagogálních staveb Max Fleischer (1841-1905 Vídeň), hudební skladatel Ignatz Brüll (1846-1907 Vídeň), něm. píšící dramatik Max Zweig (1892, žije v Izraeli).

Rozsáhlá ž. čtvrť - ghetto - bývala v JV části historického města (dnešní ul. Křížkovského, Demelova, Lutinovova). Existovala pravděpodobně už v 16. stol. V 1. pol. 19. stol. ji tvořilo více než 50 domů. Po 2. svět. válce byla většina budov zbořena. - Druhé, menší a mladší ghetto (18 domů) bývalo ve Školní ul. v SV části města.

První známá synagoga asi z r. 1676 zbořena před r. 1905. Stála na místě S vyústění Demelovy ul.

Druhá synagoga (užívaná pův. jako talmudská studovna bet ha-midraš) při Z straně Demelovy ul. Klasicistní stavba z počátku 19. stol. Bohoslužby do 2. svět. války, v letech 1953-64 využita jako kostel pravoslavné církve, od r. 1970 jako výstavní síň. Vnitřní zařízení se nedochovalo.

Třetí (Nová) synagoga při V straně Demelovy ul., vchod z nám. Svatopluka Čecha. Postavena v secesním slohu r. 1904. Orientována k jihu (vzácná výjimka na čs. území). Betonová nápodoba klenby na čtyřech sloupech. Bohoslužby do 2. svět. války. V letech 1947-49 radikálně zmodernizována (odstraněny všechny secesní prvky) a od r. 1949 využita jako sbor církve čs. husitské (vnitřní vybavení se nedochovalo). - Sousední moderní budova rabinátu v Demelově ul. adaptována na mateřskou školu.

Poslední modlitebna 150 m JV od synagog, v ul. Sádky č. 2. Zřízena r. 1945-46 v patře obecního domu ŽNO. Bohoslužby asi do r. 1980, od r. 1982 v budově sídlí křesťanské sbory.

První známý hřbitov s náhrobky od 17. stol. zrušen po r. 1800. - Druhý hřbitov v ul. J. V. Choráze založen kolem roku 1801. Bývaly zde náhrobky přenesené z prvního hřbitova. R. 1943 zničen nacisty, několik náhrobků přeneseno na třetí hřb. Dnes je na jeho místě parčík a školní hřiště.

Třetí hřbitov 2 km J od synagog, v Brněnské ul., vedle komunálního hřb. Založen r. 1908, dosud se zde pohřbívá. Několik náhrobků z 1. pol. 19. stol., přenesených z druhého hřb. Pomník obětí nacismu z r. 1950. V secesní obřadní síni desky se jmény obětí.