Opava

V něm. pramenech Troppau.

Okresní město ve Slezsku, 245 km V od Prahy. Na město byla O. povýšena r. 1224. V letech 1742-1928 hlavní město samosprávného rakouského (později československého) Slezska.

Nejstarší zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1281. Později snad bylo ž. obyvatelstvo z města vypovězeno. Nové ž. osídlení pak bylo vypovězeno z celého Slezska během 16. stol.: O. museli ž. opustit r. 1501 a snad znovu nebo definitivně r. 1523.

Znovu se směly ojedinělé ž. rodiny v O. usazovat v 1. pol. 19. stol., první modlitebna byla zřízena r. 1850. Od poloviny století počet ž. rodin rychle vzrůstal: r. 1876 žilo ve městě 134 osob ž. vyznání, r. 1921 to bylo 1 127 osob (3 % obyvatel), r. 1930 už jen 971 osob (2 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena a r. 1959 změněna na synag. sbor (zrušený před r. 1970).

V O. se narodili kreslíř a karikaturista, autor záběrů z terezínského ghetta Leo (Lev) Haas (1901-1983 Berlín) a režisér populárně naučných filmů Kurt Goldberger (1919, žije v Mnichově).

Ve středověku bývaly ž. domy v ul. Na valech. Středověká synagoga a hřbitov zanikly beze stopy po vypovězení.

(Dům s modlitebnou z r. 1850 zničen válečnými událostmi r. 1945. - První novodobá synagoga postavena r. 1855, po r. 1896 adaptována na sokolovnu, r. 1945 zničena bombardováním. - Druhá synagoga z r. 1896 (arch. J. Gartner) nacisty r. 1938 vypálena a zbořena.

Poválečná modlitebna zřízena asi r. 1945 v přízemí ž.obecního domu: Čapkova ul. č. 688/7. Od r. 1970 využita jako modlitebna křesťanských sborů.

První novodobý hřbitov založen r. 1850 a zrušen r. 1854: hroby exhumovány a přeneseny na druhý hřb. - Druhý hřbitov založen r. 1854 ve Veleslavínově ul., pohřby asi do r. 1892. Zničen nacisty: zbyla část ohradní zdi.

Třetí hřbitov 1 700 m JZ od centra (divadla), součást městského ústředního hřb. Vchod z Otické ul. Založen r. 1892, dosud se zde pohřbívá. Hřb. devastován nacisty, r. 1948 opraven. Hrob 25 vězňů - obětí pochodu smrti z Osvětimi. Obřadní síň slouží celému městskému hřb.