Podivín

V něm. pramenech Kostel.

Město na Moravě, 220 km JV od Prahy, 8 km SSZ od okr. města Břeclavi. Už v 1. pol. 13. stol. byl P. městem.

Podle Kosmovy kroniky z 12. stol. byl zakladatelem dnes už zaniklého podivínského hradu pokřtěný žid Podiva (snad jde jen o pověst). ŽO v P. existovala údajně už počátkem 17. stol., avšak r. 1647 (po 30leté válce) zde žily jen 4 ž. rodiny. Koncem 17. stol. se v P. usazovaly rodiny prchající z Polska. R. 1768 zde žilo 42 ž. rodin, r. 1787 už 81 rodin (412 osob) a tento počet povolených rodin nesměl být překročen do poloviny 19. stol. R. 1857 bydlelo v P. 684 osob ž. vyznání (31 % obyvatel), r. 1900 už jen 435 osob (16 %), r. 1930 pouze 196 osob (necelých 8 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Mezi zdejšími rabíny (jejich jména jsou známa od 17. stol.) byli autoři významných náboženských a filozofických spisů, např. Simon Mandl (v P. 1894-99) nebo Koppel Duschinsky (v P. 1904-07, později žil v Londýně).

Dvě oddělené ž. čtvrtě - ghetta - bývaly na protilehlých koncích města: JZ od náměstí (více než 20 domů se synagógou a rituální lázní) a S od náměstí (asi 40 domů). Domy obou ghett jsou z velké části dochovány.

Synagoga v J ghettu postavena snad v 17. stol., upravena v 19. stol. Poškozena válečnými událostmi r. 1945 a zbořena.

První hřbitov neznámé polohy a neznámého stáří, opuštěný snad v 17. stol., zanikl beze stopy.

Druhý hřbitov na S okraji města, 600 m S od náměstí. Založen snad ve 2. pol. 17. stol., naposledy zvětšen r. 1872, pohřby i po 2. svět. válce. Hřb. byl poškozen nacisty. Nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1694. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Břeclav

též: Lundenburg

Město 7 km JJV, zbytek ghetta se synagogou z r. 1868, dnes nevyužitou, zbytek hřbitova snad ze 17. stol. s náhrobky od počátku 18. stol., změněný v park, architektonicky cenná obřadní síň z r. 1892 (arch. F. Neumann), moravské zemské rabínské synodě zde r. 1572 předsedal Jehuda ben Becalel Löw-Liva, narodili se tu operní pěvec Julius Lieban (1857-1940 Berlín) a filolog Franz Josef Beranek (1902-1967 Giessen), autor jediné vědecké studie o nářečích jidiš na čs. území.

Dambořice

Městečko 23 km SSV, synagoga neznámého stáří zbořena r. 1948, rozsáhlá ž. čtvrť, hřbitov pravděpodobně ze 17. stol. s náhrobky od r. 1700.

Klobouky

Město 18 km S, secesní synagoga z r. 1912 adaptovaná na obytný domek.

Lanžhot

též: Landshut

Městečko 14 km JV, modlitebna existovala v 19.-20. stol.

Lednice

též: Eisgrub

Městečko 5 km JZ, synagoga neznámého stáří zbořena po r. 1960, hřbitov neznámého stáří zlikvidován r. 1980-81 a zřízeno lapidárium z několika náhrobků, zbytek ž. čtvrtě.