Dřevíkov

Za nacist. okupace též něm. Holzhof.

Ves (součást obce Vysočina) v Čechách, 105 km JV od Prahy, 20 km J od okr. města Chrudimi.

Ž. osídlení se datuje snad od poloviny 18. stol. R. 1783 tu žilo 8 rodin, v letech 1793-1811 už nejméně 17-18 rodin, v letech 1837-49 dokonce 25-30 rodin (tj. téměř polovina obyvatel vsi). R. 1880 to bylo už jen 87 osob ž. vyznání (27 % obyvatel), r. 1900 pouze 11 osob (3 %). Poslední ž. rodina se odstěhovala po r. 1910. Náb. obec (pocházející z poloviny 18. stol.) byla snad r. 1894 připojena k ŽNO Heřmanův Městec.

Dřevíkovské ž. památky jsou součástí rozsáhlého etnografického muzea v přírodě, skanzenu Vysočina, který zahrnuje objekty lidové architektury i v několika sousedních osadách.

Ž. ulička vede z návsi k V. Vystavěna snad po polovině 18. stol. z dřevěných domů, po polovině 19. stol. na jejich místě postaveny domy zděné (dochována jen jedna roubená chalupa). Na rozdíl od okolních rolnických usedlostí jsou zde patrové domky městského typu, bez hospodářských budov. Ve V části uličky býv. škola.

Synagoga čp. 43, na V konci ž. uličky. Postavena snad po polovině 18. stol. (doložena r. 1790), přestavěna v 19. stol. Bohoslužby asi do konce 19. stol., později adaptována na obytný dům.

Hřbitov 500 m SZ od návsi, na kraji lesa. Založen snad v polovině 18. stol., po r. 1876 rozšířen. Nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1762, pohřby do 1. třetiny 20. stol. Asi do r. 1985 zde stál jeden z posledních dřevěných náhrobků v českých zemích (pocházející z let 1. svět. války). V 70. letech 20. stol. byl hřb. restaurován a v býv. márnici upevněny fragmenty poškozených barokních náhr. kamenů. Cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu.