Čkyně

V něm. pramenech Tschkin, za nacist. okupace Kieselhof.

Obec v Čechách, 120 km JJZ od Prahy, 17 km SZ od okr. města Prachatic. R. 1537 byla Č. povýšena na městečko.

Několik ž. rodin žilo ve Č. už koncem 16. stol., za třicetileté války jejich počet vzrostl. R. 1643 tu žilo 8 rodin (a pravděpodobně existovala ŽO), r. 1783 už 22 rodin (snad 100 osob), r. 1825 to bylo 151 osob ž. vyznání (22 % obyvatel), r. 1880 už jen 80 osob (9 %), r. 1930 pouze 11 osob (1 %). - Od poloviny 19. stol. se ž. rodiny stěhovaly do měst a r. 1897 bylo i sídlo ŽNO přemístěno do Vimperka.

Zdejším rodákem byl Alois Zucker (1842-1906 Praha), významný právník a děkan pražské právn. fakulty, člen České akademie pro vědy a umění, první předseda Národní jednoty českožidovské (ustavené r. 1894).

Ve Č. nebylo typické ghetto, skupiny ž. domů byly rozptýlené po celé obci. Největší skupina 8 domů však před polovinou 19. stol. (kdy ž. rodiny bydlely ve více než 40 domech) sousedila s novou synagogou.

Starásynagoga snad z 18. stol., umístěná v areálu panského dvora na S okraji městečka, byla po r. 1827 změněna na stodolu a nejpozději r. 1977 s celým hosp. dvorem zbořena.

Nová synagoga čp. 105 v J části obce, mezi hlavní silnicí a železničním nádražím. Postavena r. 1828 v prostém klasicistním slohu. Pravidelné bohoslužby do r. 1895, příležitostné do 1. svět. války, později budova adaptována na řemeslnickou dílnu. Po r. 1991 postupně restaurována, plánuje se využití pro regionální ž. muzeum, koncertní a výstavní síň.

Hřbitov 500 m JV od synagogy, při silnici vedoucí do Hradčan. Neznámého stáří, rozšířen v 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1688, poslední pohřeb r. 1942. Celkem asi 500 pohřbů, v nové době především z Vimperka. Cenné náhrobky barokního typu. Po r. 1990 byl hřb. (včetně klasicistní márnice) opraven.