Bechyně

Město v Čechách, 90 km J od Prahy, 20 km JZ od okr. města Tábora. B. je městem pravděpodobně od r. 1323.

Nejstarší dochovaná zmínka o ž. osídlení pochází z počátku 16. stol., r. 1570 žilo v B. snad 5 ž. rodin. Po příchodu dalších rodin v 17. stol. byla zřejmě ustavena ŽO. Počet ž. obyvatel byl několikrát snížen vypovězením přespočetných rodin. V 18. a v 1. pol. 19. stol. žilo v B. průměrně 14-19 ž. rodin, r. 1890 to bylo 98 osob ž. vyznání (4 % obyvatel), r. 1930 už jen 32 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Ž. ulice, dnes Široká ul., S od náměstí. Ležela při městských hradbách. Ž. obyvatelstvo zde bylo povinně soustředěno asi od r. 1717 v 6 sousedících domech na S straně ulice. Domy (většinou v přestavbách z 19. stol.) dochovány.

Synagoga v Široké ul., mezi ž. domy. Postavena po r. 1827, orientována k SSV. Prostá stavba s novorománským průčelím. Bohoslužby do 2. svět. války. Od r. 1973 využitá jako hasičské muzeum. Vnitřní zařízení se nedochovalo.

Hřbitov SZ od náměstí, přiléhá k vnější straně městských hradeb. Založen v 1. pol. 17. stol., nejstarší čitelný náhrobek z r. 1687, pohřby do 2. svět. války. Velmi cenné náhrobky renesančního a barokního typu.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Dolní Bukovsko

též: Unter-Bukowsko

Městečko 16 km JV, modlitebna doložena v 2. polovině 19. stol.

Koloděje nad Lužnicí

též: Kaladei

6 km JZ, kdysi z velké části ž. ves, dochováno mnoho pův. domů a hřbitov s náhrobky od počátku 18. stol., synagoga z let 1695-97 zbořena r. 1948.

V Kolodějích n. L. se narodili bratři Alfred Radok (1914-1976 Vídeň, režisér Národního divadla a Laterny magiky, filmový režisér) a Emil Radok (1918-1973 Kanada, tvůrce scény Laterna magika): na jejich rodném domě pam. deska z r. 1999.

Neznašov

10 km JZ, kdysi většinově ž. ves, dochovány pův. domy ve 2 ž. čtvrtích na protilehlých okrajích obce a hřbitov z 1. pol. 18. stol., střecha synagogy z počátku 18. stol. se zřítila r. 1927, zdi zbořeny r. 1973.

Stádlec

též: Stachletz

Městečko 9 km SSV, ž. ulice se synagogou z pol. 19. stol., adaptovanou na kulturní dům s kinem, hřbitov s náhrobky od 1. pol. 19. stol., rodiště prozaika a autora učebnice ž. náboženství Josefa Žaluda (1850-1923 Praha).