Velké Meziříčí

V něm. pramenech Gross-Meseritsch.

Město na Moravě, 135 km JV od Prahy, 24 km JJV od okr. města Žďáru nad Sázavou. Už ve 14. stol. bylo V.M. městečkem, na město bylo povýšeno r. 1408.

O počátku ž. osídlení neexistují doklady (archív ŽO shořel při požáru ghetta v 19. stol.). ŽO existovala zřejmě už v 1. pol. 16. stol. R. 1679 žilo ve V.M. nejméně 22 ž. rodin, r. 1790 to bylo 888 osob ž. vyznání (26 % obyvatel), r. 1857 maximum 1 116 osob (asi 22 %), r. 1900 už jen 289 osob (5 %), r. 1930 pouze 76 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Ve V. M. působilo mnoho významných rabínů - autorů teologických spisů, působila tu ješiva. Nejvýznamnější ze zdejších rodáků je znalec talmudské literatury a historik Isak Hirsch Weiss (1815-1905 Vídeň). V revolučním roce 1848 ustavila ŽO vlastní ozbrojenou gardu v počtu 100 mužů.

Ž. ulice - ghetto - dnes Dalimilova ul. na SV okraji městského jádra, mimo hrazené město. Ž. domy zde byly pravděpodobně už v 1. polovině 16. stol. Po 30leté válce, r. 1657, bylo obydleno jen 10 ž. domů, r. 1679 už 23 domů, v 18. stol. přes 30 domů (ghetto bylo tehdy na obou koncích uzavřeno zdmi a branami), v 1. pol. 19. stol. zde bylo 58 ž. domů. Ulice byla víckrát postižena požárem (např. r. 1823 a 1854). Původní patrové domy (některé v přestavbách) dochovány.

Starásynagoga (tradičně zvaná Staronová) na JV okraji ghetta, na břehu řeky Oslavy. Cenná goticko-renesanční stavba snad z počátku 16.stol., později upravovaná. Ve V průčelí pozdně gotická okna, v Z průčelí cenný klasicistní portál. Bohoslužby do r. 1867, později budova využita jako prodejna a skladiště. Vnitřní zařízení se nedochovalo.

Nová synagoga JV od staré syn. Postavena r. 1867 (arch. A. Prokop). Novogotická stavba z neomítnutých červených cihel. Bohoslužby do 2. svět. války, dnes využitá jako skladiště. Existuje projekt adaptace na městské divadlo.

Malá synagoga neznámého stáří stávala mezi oběma dochovanými syn. Údajně byla nejstarší z nich. Do 2. svět. války užívána jako zimní modlitebna, zbořena r. 1962.

Hřbitov 200 m V od synagog, na svahu za řekou Oslavou. Neznámého stáří, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1677, pohřby do 2. svět. války. Cenný hřb. s mnoha náhrobky barokního a klasicistního typu. V letech 1984-86 opravena novorománská obřadní síň a hřbit. zeď.