Pohořelice

V něm. pramenech Pohrlitz.

Město na Moravě, 190 km JV od Prahy, 36 km SZ od okr. města Břeclavi. Pravděpodobně už ve 13. stol. byly P. městem.

Nejstarší zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1490. V polovině 17. stol. (po 30leté válce) byla polovina ze 43 ž. domů pustá. R. 1790 žilo v P. 453 osob ž. vyznání (34 % obyvatel), r. 1857 maximum 769 osob (29 %), r. 1900 už jen 498 osob (13 %), r. 1930 pouze 234 osob (5 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Jménem je známo 12 zdejších rabínů od 17. stol. Rabín Moses Friediger (v P. 1912-13) byl od r. 1920 vrchním rabínem v Kodani.

Z P. pocházeli něm. píšící žurnalista, překladatel a vydavatel Berthold Feiwel (1875-1937 Jeruzalém) a autor pedagogických spisů a literatury pro děti Philipp Brunner (1837-1904 Vídeň), otec rakouského prozaika Armina Brunnera.

V letech 1944-45 byl v P. tranzitní tábor pro ž. vězně z Maďarska: odtud byli odesíláni do Terezína a Bergen-Belsenu.

Zbytky ž. čtvrtě ve středu města, J od katol. kostela. Ghetto zde existovalo už na počátku 17. stol. a v 19. stol. se skládalo asi ze 40 domů.

Stará synagoga neznámého stáří, údajně nejstarší na Moravě, zbořena r. 1853. - Nová synagoga, novorománská stavba z r. 1854-55, zbořena nacisty.

První hřbitov neznámého stáří zanikl beze stopy.

Druhý hřbitov 400 m SZ od náměstí, v Tyršově ul. (vedoucí do Cvrčovic). Neznámého stáří, nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1676, pohřby do 2. svět. války. Devastován nacisty, po osvobození opraven. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Hustopeče

též: Auspitz

Město 15 km JVV, synagoga z r. 1880 nebo 1890 využitá jako dílna, hřbitov z r. 1886 změněný v park s malým lapidáriem náhrobků, rodiště architekta Rudolfa Hönigsfelda (1902-1977 Vídeň).

Jiřice u Miroslavi

též: Irritz

Městečko 11 km JZ, synagoga z r. 1837 zbořena r. 1951-52, zbytek ž. ulice, hřbitov s náhrobky od konce 17. stol., těžce poškozený nacisty.

Miroslav

též: Misslitz

Město 15 km JZZ, zbytek ž. čtvrtě těžce poškozené bombardováním r. 1945, synagoga z r. 1845 přestavěná na kulturní dům, hřbitov s náhrobky od 17. stol., rodiště něm. píšícího dramatika Jakoba Herzoga (1842-1915 Vídeň), prozaika Armina Brunnera (1864-1929 Vídeň) a básníka a autora spisů o ž. mystice a kabale Ernsta Müllera (1880-1954 Londýn).