Mladá Boleslav

V něm. pramenech Jungbunzlau.

Okresní město v Čechách, 50 km SV od Prahy. M.B. byla založena jako město r. 1334.

Nejstarší doklad o ž. osídlení pochází z r. 1471. R. 1570 zde žilo asi 16 ž. rodin, r. 1620 už 27 rodin (126 osob), r. 1687 to bylo 775 osob (asi 50 % obyvatel), v polovině 19. stol. cca 900 osob (18 %). Později počet ž. rodin klesal: r. 1880 tu bydlelo 845 osob ž. vyznání (8 %), r. 1900 už jen 566 osob (4 %), r. 1930 pouze 264 osob (1 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO na velmi krátkou dobu obnovena.

M.B. bývala střediskem ž. vzdělanosti a talmudského bádání. Jménem je známo 18 zdejších rabínů od 17. stol., mezi nimi i autoři významných teologických a historických spisů.

R. 1633 se ve zdejším ghettu ukryl před zatčením a r. 1634 zde zemřelJakob Bassevi (Baševi) von Treuenberg, finančník císařů Rudolfa II., Matyáše a Ferdinanda II., první ž. v rakouské říši povýšený do šlechtického stavu. - Z M.B. pocházeli: přední činitel české sociální demokracie a čs. ministr Alfred Meissner (1871-1952 Praha), básník a karikaturista František Gellner (1881-1914 haličská fronta), malíř Max Horb, člen umělecké skupiny Osma (1882-1907 Praha). V 60. letech 19. stol. zde jako lékař působil jeden ze zakladatelů českožid. hnutí, básník a publicista Siegfried Kapper (1821 Praha - 1879 Pisa).

Od r. 1922 do nacist. okupace udržovala ŽNO vlastní muzeum s cennými judaistickými sbírkami.

Zbytek ž. čtvrtě v S části historického města, mezi radnicí a údolím řeky Jizery (ul. Synagogní, Starofarní, Bělská, Vodkova, vých. část Krajířovy). R. 1599 zde bylo 12 ž. domů, v 1. polovině 19. stol. 32 domů. Ghetto vyhořelo r. 1761 a r. 1859.

Poslední synagoga z r. 1785, postavená na místě starší synagogy, zbořena r. 1962. Stávala v Synagogní ul.

Hřbitov v J části města, v Pražské ul., 200 m JV od zámku. Doložen r. 1584, rozšířen po r. 1715. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1604, pohřby i po 2. svět. válce. Renesanční náhr. kámen Jakoba Basseviho von Treuenberg (1570 Verona-1634 Ml. Boleslav). Velmi cenný hřb. s mnoha renesančními, barokními a klasicistními náhrobky. Osmiboká obřadní síň z r. 1888-89. Hrobnický dům (bývalý ž. špitál) čp. 165/21.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Benátky nad Jizerou

Město 14 km JJZ, v části Nové Benátky / Neu-Benatek modlitebna z r. 1884, přestavěná na obytný dům.

Dolní Bousov

též: Unter-Bautzen, Nieder-Bausow

Městečko 15 km SVV, modlitebna doložena v 19. stol.

Dolní Cetno

též: Unter-Zetno

6 km Z, synagoga z r. 1872-73 přestavěná na obytný dům, hřbitov snad z r. 1869.

Domousnice

13 km V, modlitebna doložena v 19. stol. a na počátku 20. stol.

Luštěnice

Městečko 9 km JJV, modlitebna doložena v 19. stol.

Mnichovo Hradiště

též: Münchengrätz

Město 12 km SSV, synagoga snad z počátku 19. stol. zbořena za 2. svět. války, hřbitov z 18. stol. zlikvidován po r. 1983, zbytek ž. ulice, rodiště německy píšícího spisovatele Leopolda Komperta (1822-1886 Vídeň), autora příběhů z ghetta.