|
V něm. pramenech Laun. Okresní město v Čechách, 55 km SZ od Prahy. L. byly založeny jako město pravděpodobně v 60. letech 13. století. |
Ž. osídlení se předpokládá od 14. stol., ŽO existovala snad už na počátku 15. stol. R. 1505 obývaly ž. rodiny asi 12 domů, r.1541 tu žilo nejméně 100 osob, ale r. 1542 bylo ž. obyvatelstvo z města vypovězeno. V letech 1655-1843 bydlela v L. jen 1 ž. rodina (udržující však modlitebnu i pro okolí), r. 1849 to byly 3 rodiny, r. 1880 už 369 osob ž. vyznání (6 % obyvatel), r. 1890 maximum 447 osob (7 %), r. 1930 už jen 205 osob (1 %). - Novodobý modlitební spolek, ustavený r. 1860, se r. 1875 změnil na samostatnou náb. obec. Po 2. svět. válce v L. existoval tzv. synagogální sbor (zanikl po r. 1970).
Středověká modlitebna byla snad v Jakoubkově ul. Od 2. poloviny 17. stol. do r. 1871 sídlila modlitebna v České ul. čp. 3, v jediném domě s téměř nepřetržitým ž. osídlením.
Synagoga v Hilbertově ul. na SV okraji městského jádra. Postavena r. 1871 (arch. Staněk) v novorománském slohu s tzv. maurskými prvky. Bohoslužby do 2. svět. války, v letech 1942-54 využitá jako městské muzeum, od r. 1967 jako depozitář Státního okresního archivu. Vnitřní zařízení se nedochovalo.
První hřbitov zřízen r. 1680 v době moru na návrší Mělce SZ od města. V 19. stol. opuštěn, poslední zbytky hřb. zanikly snad počátkem 20. stol. - Druhý hřbitov býval SV od města, na návrší S od vsi Vršovice. Založen v 1. polovině 19. stol., užíván do r. 1858, zanikl po r. 1920 při budování voj. cvičiště.
Třetí hřbitov 1 km JV od synagogy, v sousedství komunálního hřb. (přístup od ul. Palackého). Založen r. 1874, pohřby i po 2. svět. válce. Obřadní síň s maurskými
slohovými prvky.
Židovské obce v okolí:
Domoušice
14 km JJZ, spolek existoval v 19. stol.
Hříškov
též: Rischkau,
8 km JV, synagoga z 18. stol., novorománsky přestavěná v19. stol., zbořena po r. 1950.
Panenský Týnec
též: Jungfernteinitz
Městečko 10 km JV, modlitebna existovala v 1. polovině 18. stol. a v 19.-20. stol.
Pátek
10 km SVV, modlitebna existovala v 18. stol.
Postoloprty
též: Postelberg
Město 7 km Z, synagoga z 1. poloviny 18. stol., přestavěná v 2. polovině 19. stol., zbořena po r. 1980, zbytek žid. ulice z 18. stol., na starém hřbitově z 18. stol. (zlikvidovaném po r. 1970) pohřbeni předkové Karla Marxe, nový hřbitov z 2. poloviny 19. stol. už zcela bez náhrobků, s hroby sovětských zajatců z doby 2. svět. války, narodil se zde rak.-uherský ministr Julius Anton Glaser (1831-1885 Vídeň).
Ročov
též: Dolní Ročov, Unter-Rotschau
Městečko 11 km JJZ, novorománská synagoga z r. 1869 zbořena r. 1957.
Slavětín
Městečko 8 km V, modlitebna doložena 19. stol.
Třebívlice
též: Triblitz
13 km SV, synagoga z r. 1860 adaptovaná na sbor Církve čs. husitské, hřbitov z 2. poloviny 19. stol., devastovaný nacisty.
Úherce
též: Ouherce, Ouřece, Auhertz, Aurzetz
12 km JV, modlitebna doložena kolem poloviny 19. stol.
Vraný
též: Wrana, Wranai
Městečko 16 km JVV, modlitebna existovala v 19.-20. stol.
Další významná místa:
Hřivčice a Vrbno
Hřivnice též: Pflanzendorf
Mezi vesnicemi Hřivčice a Vrbno nad Lesy (8 km JV) je hřbitov snad z r. 1732, patřící původně ŽNO v Hříškově.
Lenešice
Ve vsi Lenešice (4 km SZ) je před školou hrob 3 obětí pochodu smrti
z r. 1945.
Libčeves
Ve vsi Libčeves (11 km SSV) je společný hrob 13 obětí pochodu smrti
z r. 1945.
Postoloprty
V Postoloprtech byl v letech 1943-1945 internační tábor pro muže ze smíšených manželství (průměrně 1 200 internovaných).
Tisk
