|
V něm. pramenech Kremsier. Okresní město na Moravě, 230 km JV od Prahy. Ve 2. polovině 13. stol. byla už K. městem. Městská památková rezervace. |
V 1. pol. 14. stol. žila v K. nanejvýš 1 ž. rodina, v 1. čtvrtině 15. stol. už lze předpokládat existenci ŽO se synagogou. R. 1606 tu žilo více než 25 ž. rodin. Za švédského vpádu r. 1643 byla většina ž. obyvatel vyvražděna (mezi asi 70 mrtvými byl i rabín Mordechaj ben Moše), synagoga a domy vydrancovány, zachránění ž. město opustili. R. 1646 proto žily v K. jen 2 ž. rodiny. (Další pogromy zažila ŽO v letech 1742 a 1774.) Od konce 18. do poloviny 19. stol. smělo v K. bydlet 106 povolených ž. rodin (např. r. 1829 to bylo 546 osob). R. 1880 zde žilo 783 osob ž. vyznání (6 % obyvatel), r. 1900 už jen 611 osob (4%), r. 1930 pouze 382 osob (2 %).
Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena a později změněna na synag. sbor (zaniklý po r. 1980).
Jménem je známo téměř 40 kroměřížských rabínů od počátku 15. stol. Mnozí z nich pocházeli z ciziny (Německa, Rakouska, Polska, Uher). Nejvýznamnějším novodobým rabínem byl Adolf Frankl-Grün (1847 Uherský Brod-1916 Kroměříž), autor mnoha historických a teologických spisů.
Z K. pocházeli rakouský novinář a spisovatel Emanuel Baumgarten (1828-1908 Vídeň), něm. píšící historik moravských ŽO a spisovatel Max Grünfeld (1856-1933 Brno), básník a historik umění Adolf Donath (1876-1937 Praha) a herec a režisér Martin Müller (1889-1969 Londýn).
Ž. čtvrť bývala na JV okraji městského jádra, v Moravcově a Tylově ul. Ž. rodiny (původně bydlící pravděpodobně na V předměstí Oskol) zde žily nejpozději od 16. stol. Po r. 1680 vybudována separační zeď a vytvořeno tak uzavřené ghetto. (Zbytek této zdi zachován mezi Tylovou ul. a kostelem Nanebevzetí P. Marie.) V ghettu bývalo až 36 obytných domů, synagoga a obecní dům - radnice. Většina domů (v přestavbách) dochována.
Ž. radnice čp. 259 v Moravcově ul. Postavena r. 1687-88 v raně barokním slohu, snad podle plánů italského stavitele G. P. Tencally. Od 18. stol. do r. 1860 zde sídlila i ž. škola. V letech 1974-80 budova rekonstruována, dnes v ní sídlí Školský úřad.
První synagoga neznámého stáří stála nejpozději od 16. stol. ve Vodní ul., zbořena byla r. 1656. - Druhá synagoga z let 1689-93 v Moravcově ul., barokní stavba tzv. lvovského typu, zbořena po r. 1910, na jejím místě je zahrada. - Třetí synagoga z let 1909-10 (arch. J. Gartner) na nám. Komenského zbořena nacisty r. 1942, na jejím místě je Dům kultury.
První hřbitov ve V předměstí Oskol, v místech dnešního nám. Komenského, neznámého stáří, s náhrobky z let 1535-1849, zlikvidován po r. 1881. - Druhý hřbitov na nároží ul. 9. května a Nábělkovy ul. založen r. 1717 J od městského jádra pův. jako morové ž. pohřebiště a znovu užíván vletech 1849-1927. R. 1882 zde pohřbeny kosterní pozůstatky přenesené z prvního hřb. Devastován nacisty a po 2. svět. válce zlikvidován: r. 1964-65 na jeho ploše postavena budova policejní stanice.
Třetí hřbitov 1 500 m JJZ od ž. čtvrtě, ve Velehradské ul. (vedoucí do předměstí Vážany), v sousedství komunálního hřb. Otevřen r. 1924, dosud se zde pohřbívá. Nacisty byl téměř úplně zničen. Pomník 300 obětí nacismu z Kroměřížska. Antikizující obřadní síň z r. 1927 (projekt L. Mesenský) dnes slouží celému komun. hřbitovu.
Tisk
