Jevíčko

V něm. pramenech Gewitsch.

Město na Moravě, 170 km JVV od Prahy, 22 km JV od okr. města Svitav. J. bylo založeno jako město ve 13. stol.

Žid. osídlení existovalo snad už ve 14. stol., doloženo je od 1. čtvrtiny 15. stol., náb. obec od 16. stol. Koncem 17. stol. žilo v J. pravděpodobně 16 ž. rodin, během dalšího století jejich počet značně vzrostl. Od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. smělo ve městě bydlet 138 povolených rodin (r. 1830 to bylo 776 osob). R. 1848 zde žilo 989 osob ž. vyznání (32 % obyvatel), r. 1869 už jen 462 osob (16 %), r. 1900 pouze 214 osob (8 %), r. 1930 jenom 86 osob (3 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Z J. pocházel vídeňský hud. skladatel Richard Fall (1882-asi 1943 konc. tábor).

Ghetto v Soudní ul. a v Z části Růžové ul. (S od náměstí, uvnitř hrazeného města) vznikalo snad už koncem 16.stol., ale všechny ž. rodiny v něm byly soustředěny zřejmě až po polovině 17. stol. (do poloviny 17. stol. vlastnili židé domy i na hlav. náměstí). V 19. stol. se ghetto skládalo až ze 42 domů. R. 1869 většina domů vyhořela (tehdy shořel i archiv žid. obce): dochovány jsou v přestavbách.

Starší synagoga, snad dřevěná, postavena na neznámém místě údajně r. 1666, zanikla požárem v r. 1747.

Nová synagoga uprostřed ghetta (v Soudní ul.) postavena snad r. 1792 (podle jiného pramene r. 1784), částečně asi z kamene zbořeného farního kostela. V podstatě klasicistní stavba, r. 1907 upravená v secesním slohu. Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1953 využitá jako kostel (sbor) Církve čs. husitské a Českobratrské církve evangelické (interiér stavebně adaptován), od r. 1995 jako výstavní síň.

Starý hřbitov neznámého stáří, s náhrobky od 17. stol., ležel v sousedství ghetta, na druhé straně městské hradby. Užíván do r. 1836. Kolem r. 1900 na něm postaven secesní ž. chudobinec. Za nacist. okupace všechny náhrobky převezeny na nový hřbitov, po 2. svět. válce na hřbit. ploše postaveny i garáže občanů.

Nový hřbitov z r. 1836 (800 m Z od synagogy, v ulici vedoucí do Zadního Arnoštova) v 70. letech 20. stol. změněn v park. Ponechána jen symbolická skupina 13 novějších náhrobků.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Moravská Třebová

též: Mährisch-Trübau

Město 14 km SSZ, poslední modlitebna využitá jako skladiště, rodiště Huga Herrmanna, vydavatele ž. časopisů v Německu a v Ostravě (1887-1940 Jeruzalém).

Svitavy

též: Zwittau

Město 22 km SZ, synagoga z r. 1902 zbořena nacisty, malý zbytek hřbitova z r. 1892, zničeného nacisty, s neoznačeným hrobem 5 vězňů ze zdejšího pracovního tábora, od r. 1994 v Poličské ul. pomník rodáka Oskara Schindlera, zachránce více než 1000 ž. vězňů.

Další významná místa:

Čtyřicet Lánů

též: Vierzighuben

Ve vsi Čtyřicet Lánů (21 km SZ) se narodil významný rakouský venerolog Hermann von Zeissl (1817-1884 Vídeň).

Za nacist. okupace byly v okolí 4 pracovní ž. tábory:

Brněnec

též: Brünnlitz

14 km Z, v letech 1944-45, přes 1000 vězňů přežilo v továrně O. Schindlera ze Svitav, 58 obětí zemřelých pohřbeno na obecním hřbitově v Bělé nad Svitavou / Německá Bělá, Deutsch-Biela, 16 km Z.