V něm. pramenech Taus. Okresní město v Čechách, 135 km JZ od Prahy. D. byly založeny jako město mezi léty 1262-65. Městská památková rezervace. |
Nepočetné ž. osídlení doloženo od 1. pol. 14. stol., až do r. 1848 však směly v D. bydlet nejvýše 3 ž. rodiny. Od poloviny 19. stol. se do města stěhovaly ž. rodiny z okolního venkova: pravděpodobně v 60. letech se ustavil náb. spolek, který byl r. 1873 změněn na samostatnou ŽNO. R. 1880 tu žilo 15 osob ž. vyznání (1 % obyvatel), r. 1900 už 152 osob (2 %), r. 1930 pouze 69 osob (necelé 1 %), r. 1942 podléhalo nacist. rasovým zákonům už jen 33 osob. Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
Synagoga z 80. let 19. stol., zřízená přestavbou hospodářské budovy, byla spolu se sousedním barokním domkem, v němž sídlil rabinát, v r. 1938 odprodána a r. 1939-40 zbořena.
Starý hřbitov býval údajně kolem r. 1500 asi 2 km JZ, pod vrchem Dmoutem nedaleko Havlovic, později byl změněn na ovocný sad.
Novodobý hřbitov 1 km S od hlavního náměstí, v ul.Prokopa Velikého (vedoucí do Třebnic). Založen r. 1890, pohřby do r. 1941. Po r. 1987 byl hřb. zmenšen a brána z r. 1891-92 nahrazena kopií.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Meclov
též: Metzling
8 km SSZ, synagoga z r. 1856 využitá jako požární zbrojnice.
Mutěnín
též: Muttersdorf
Městečko 18 km SZ, poslední synagoga z r. 1860 zbořena nacisty, zbytek ž. čtvrtě, hřbitov z r. 1642 devastovaný nacisty.
Poběžovice
též: Ronšperk, Ronsberg
Město 12 km SZ, poslední synagoga z r. 1816 zbořena nacisty, zbytek ž. ulice, zbytky hřbitova z počátku 17. stol., zničeného nacisty, r. 1744 zde podle místní legendy pobýval rabín Baal Šem, zakladatel chasidského hnutí.
Radonice
6 km SVV, modlitebna existovala v 19. stol.
Další významná místa:
Lučina
též: Grafenried
V dnes už zaniklé vsi Lučina (18 km Z) působil kolem r. 1842 jako domácí učitel Isaac Mayer Weis-Wise, pozdější rabín a zakladatel reformního judaismu v USA.